Region proto neláká větší investory, kteří by přinesli nová pracovní místa a pozvedli podprůměrné mzdy, vyplynulo ze zjištění mezi politiky a podnikateli.

Termíny dostavby dálnice nejasné

Stavba dálnice D11 od Prahy skončila v roce 2006 tři kilometry před Hradcem Králové. Stát sice loni vyřešil problém s pozemky farmářky Ludmily Havránkové, což ale umožní dostavbu D11 v letech 2013 a 2014 pouze do krajského města. Termíny pokračování stavby dálnice jsou nejasné.

Podle hejtmana Lubomíra France (ČSSD) region pro ekonomický rozvoj potřebuje dálnici, která by tvořila spojení s Polskem. „Stát by měl na výstavbu této komunikace konečně uvolnit finance. Hradecký kraj je v tomto ohledu dlouhodobě opomíjen a patří k regionům s nejmenší dálniční sítí," řekl Franc. Stát by podle něj měl také centrálně podpořit financování oprav silnic II. a III. třídy, které kraj  převzal od státu ve špatném stavu.

Špatný stav silniční sítě kritizují i podnikatelé. „Rozbité silnice a chybějící napojení na dálnici jsou velký problém. Bez kvalitní infrastruktury žádný kapitál, který nechce na silnicích ztrácet čas, do kraje nepřijde," řekl ČTK generální ředitel největší české textilky Juta Dvůr Králové nad Labem Jiří Hlavatý.

Podle v kraji opoziční ODS kraj není do budoucna schopen udržet stávající hustou síť silnic. Podle lídra kandidátky ODS Miloslava Plasse bude kraj muset uvažovat o redukci sítě silnic. Kraj zároveň podle ODS musí mít připravené projekty oprav, aby na ně mohl získat peníze z fondů EU v letech 2014 až 2020.
Příchod nových investorů do hradeckého kraje je v posledních letech minimální. Loni kraj sice v žebříčku agentury CzechInvest obsadil se získanými investicemi ve výši 5,4 miliardy korun druhé místo, ale jen zásluhou investice Škody Auto. Automobilka totiž nákladem téměř šest miliard korun přestavuje závod ve Vrchlabí na výrobnu převodovek. Předloni kraj získal investice jen za 39 milionů korun a mezi kraji obsadil předposlední místo.

Podle dřívějších vyjádření krajské Hospodářské komory je pro kraj handicapem i chybějící průmyslová zóna u krajského města. Nejrozvinutější zónou je průmyslový park v Jičíně, kde již ale pro velkého investora místo není. Další zóny, například ve Dvoře Králové nad Labem, trpí špatnou dopravní dostupností a zájem o ně není. Průmysl kraje je výší tržeb v rámci ČR podprůměrný, loni mu patřilo 11 místo.

Přes slabý zájem investorů se kraji i v době ekonomické krize vyhnulo masivní propouštění. bylo to i proto, že v kraji s výjimkou Škody Auto není podnik zaměstnávající tisíce lidí. Míra nezaměstnanosti v kraji v posledních čtyřech letech byla v porovnání s ostatními kraji stále čtvrtá až pátá nejnižší. Nejvyšší byla v únoru 2010, kdy dosáhla 8,7 procenta a proti roku 2008 byla zhruba dvojnásobná. Letos v červenci míra nezaměstnanosti v kraji činila 7,1 procenta. V ukazateli průměrné mzdy se hradecký kraj pohybuje na podprůměrném osmém místě. V letošním prvním čtvrtletí lidé v kraji v průměru brali 21 769 korun a za průměrem ČR zaostávali o 2357 korun.

Díky turisticky atraktivním Krkonoším a Orlickým horám se v kraji daří turistickému byznysu. Do kraje v posledních letech přijíždí kolem 800 000 turistů ročně a kraj je tak čtvrtým nejnavštěvovanějším v zemi. Proti minulosti však kraji ubyla asi pětina návštěvníků. Největší zájem o hradecký kraj měli turisté v letech 2001 a 2002, tehdy jich přijelo přes jeden milion.

V oblasti ekologie byly největšími investicemi v kraji od roku 2008 stavby nových vodovodních a kanalizačních sítí. Stovky milionů korun směřovaly zejména do kanalizací a čistíren odpadních vod na Jičínsku, Trutnovsku a ve Vrchlabí. Díky nim jsou čistší řeky Cidlina, Úpa a horní Labe. Z pohledu ekologické výroby energie zajišťují sluneční zdroje v hradeckém kraji téměř osm procent produkce elektřiny. Spolu s vodními elektrárnami pocházelo v kraji loni z obnovitelných zdrojů přes 17 % elektřiny.