Hodně výbušná atmosféra zavládla ve čtvrtek na Správě Chráněné krajinné oblasti Broumovsko v Polici nad Metují, kam dorazil se svými zaměstnanci chovatel ovcí Jan Šefc z Lachova u Teplic nad Metují. Chovateli už došla trpělivost s vlky, kteří si do jeho ohrad s ovcemi chodí pro jednotlivé chody jako do restaurace.

„Bylo to ze začátku dost emotivní, skoro na mě chtěli volat policii," přiznává chovatel, že atmosféra při jednání s ochranáři byla tentokrát hodně vypjatá.

„Dokud se to nebude řešit na nejvyšší úrovni ministerstva životního prostředí, tak se nic nevyřeší," je si vědom Jan Šefc, že na Správě CHKO Broumovsko jsou „jenom malí páni", kteří legislativu nezmění. Zemědělec, kterému vlci na pastvinách zakousli už sedm jehňat a tři březí ovce, má vlastní recept na řešení situace.

„Každopádně odstřel. Tihle vlci nejsou ti původní, kteří před 250 lety patřili do zdejší přírody. Tihle akorát somrujou po pastvinách a dělají škodu zemědělcům," nebere si servítky dlouholetý chovatel ovcí a svá slova dokládá příkladem z předchozích dnů.

Nezastaví je ani blízkost obydlí

„Vlítl mně na pastvinu vzdálenou vzdušnou čarou sto metrů od baráku. Vede kolem objížďka, po které jezdí plno aut i v noci, a vůbec se nebojí přejít silnici," říká.

„Jeden den nebyli u mě, tak jsem si říkal, že si dali přestávku, ale oni místo toho sežrali ovce chovateli Krecbachovi z Adršpachu. Každý den se nažerou u někoho. To přece takhle nejde, to není normální," rozčiluje se chovatel. Ochranáři mu prý stále jenom opakují, že nemá dostatečně zabezpečené ohrady.

Ohrady jsou na ovce, ne na vlka

„A já jim tvrdím, že svoje ohrady mám v pořádku v nejvyšší úrovni. Za 25 let jsem do nich investoval přes dva miliony korun, mám nataženo ke třiceti kilometrům pletiva, po čtyřech metrech zatlučený kolíky. A za celou tu dobu se mi stalo jenom třikrát, že mi ovce utekly. Ale jsou to ohrady na ovce, ne na vlka. Kdyby mi před čtvrtstoletím někdo řekl, že tady budou chovat vlky, tak se do toho nikdy ani nepustím," říká Jan Šefc, jehož názor chovatele se se stanoviskem ochránců rozchází velkým obloukem.

Na kompenzaci od státu kašle

Na argumenty, že způsobené škody zaplatí stát, není zvědavý. „Jako chovatel se nebudu dívat na to, jak mi tady ovce trhají vlci, a já si za to ještě budu brát peníze. To nikdy! Ani korunu jsem si od nich nevzal, a i kdybych měl krachovat, tak si nic od nich nevezmu," odmítá se podílet na státem prosazovaném systému.

Názory chovatelů a ochranářů se rozcházejí

Nejvíc ho rozčiluje dvojí optika, jak se na chov ovcí pohlíží.

„Jako zemědělec musím splňovat milion věcí – musím mít pro ovce veterinární lékárničku, dělám rozbory vody, zvířata musí mít zdravé prostředí ve stájích. A na druhou stranu vám ji za pár minut roztrhá vlk a to už nikomu nevadí, že ta zvířata neskutečně trpí," rozčiluje se.

„Dá se pochopit, když jednou za rok zaútočí, ale nemůžu se smířit s tím, že sem budou vlci chodit každý den jak do jídelny," říká zemědělec, který má ve stavu 3200 ovcí. Vrásky mu také dělá skutečnost, že vlk v ohradě honil 400 ovcí, které mají v příštích dvou dnech rodit. „To je pro ně stres jako hrom. Jako kdyby budoucí maminku honil nějaký vrah po Náchodě do porodnice," sáhnul farmář pro poněkud drsnější příměr.

FARMÁŘ Jan Šefc starší ukazuje jednu z ovcí, která nepřežila útok vlka.
Hladoví vlci opět útočí. Pro ovce přišli až do vsi

V Javořích horách jsou zatím v bezpečí

Na druhé straně Broumovské kotliny provozují v Šonově u Broumova ovčí farmu manželé Menčíkovi. Tam mají zatím od vlků naštěstí klid. „Osobně s vlky zatím zkušenost nemáme, ale prý už jsou v Heřmánkovicích a na Janovičkách," zmínila dvě nedaleké obce ležící na úpatí Javořích hor. „Tady naštěstí zatím nejsou. Musím to zaťukat – protože kdyby přišli, tak by to pro nás asi byla konečná," obává se chovatelka, která ovce dojí a z mléka farma produkuje ovčí jogurty, tvarohy či sýry.

Dříve měly být ploty propustné, teď vysoké

Ohrad sice mají několik kilometrů, ale vniknutí vlků zabránit nedokážou. „Pastevní areály jsou takové, jaké jsou, protože jsme je museli budovat v souladu s podmínkami určenými Správou CHKO," připomíná Monika Menčíková.

„Tenkrát měly být ohrady nízké a průchozí pro lesní zvěř, teď nám na Správě říkají, ať si uděláme ohrady třímetrové a nepropustné. Nevím ale, kdo to bude platit – výstavba pastevních areálů nás stála dost peněz," dodává chovatelka, v jejímž stádu převažují východofríské ovce, které se vyznačují vynikající mléčnou užitkovostí. „Ovce je stresové zvíře, a pokud je u ní vyvolán stres, dochází i k poklesu mléčné užitkovosti."

Přímo s vlky sice Menčíkovi zkušenost nemají, ale s praktikami jiného predátora, který může zaútočit ze vzduchu, už měli co do činění.

Smrt přináší i jiný chráněný predátor

Krkavce velkého, který je stejně jako vlk ohroženým druhem, a tak ho ochraňuje litera zákona, lákají v tomto čase jehňata.

„S tím má zkušenosti snad každý chovatel nejenom na Broumovsku. A to nebahníme vůbec venku, ale v ovčíně. Kdybychom bahnili venku, tak si myslím, že by ty ztráty byly úplně šílený," říká Monika Menčíková, podle níž mají krkavci nějaký šestý smysl. Jakmile se objeví na pastvině jehně nebo zraněné zvíře, tak okamžitě přilétnou.

„Ovce, která venku rodí nebo chodí s malými jehňaty, je pro ně snadný terč. Vyklovou jim oči a pak už si s tím zvířetem dělají, co chtějí. Už znají ta citlivá místa, takže se ta zvířata nemohou bránit. V podstatě je paralyzují, zůstanou jim napospas," posteskla si farmářka.

Jiří Řezník