Víno z ráje dobře zraje. Nadšenci letos poprvé sklízí vinohrad v Radimi

FOTO: Na Prachově spadl horolezec. Uprostřed skal k němu přistál vrtulník

"Na začátku se nám všichni posmívali, že chceme pěstovat víno v Podkrkonoší. Ani já jsem tomu ze začátku moc nevěřil a Peťu jsem měl trochu za blázna," směje se Kříž. Právě na pozemku jeho hospodářství pravděpodobně největší vinohrad Královéhradeckého kraje vznikl. Původně měl vyrůst na nedalekých pozemcích pod vrchem Zebín, tam to nadšeným amatérským vinařům odbor životního prostředí nepovolil. Proto osm tisíc rostlin vinné révy vysadili na třech hektarech slunné louky nad Radimí.

Od vinaření v regionu Českého ráje je mnozí odrazovali. Ve východních Čechách se nejedná o typickou plodinu, navíc o jejím pěstování nevěděli na začátku zhola nic. Oslovili proto zkušené vinaře ze širšího okolí.

Zdroj: Jaromír Šimek

"Pan Rudolfský z Kutné Hory nám dal prvotní informace, hodně nám pomohl také pan Kraus z Mělníka, který s námi i sázel. Doporučil nám čtyři odolné odrůdy a dal nám do začátku další cenné praktické rady ohledně pěstování," vysvětluje Petr Mráz.

Metoda pokus - omyl

Oba vinaři jsou zkušení zemědělci, manželka Vráti Kříže má navíc vystudovanou zahradnickou školu. "Asi se zatím můžeme pochválit. Roste to. Teď jsme ale na pěti procentech toho, co bychom v budoucnu měli produkovat. A všechno děláme metodou pokus - omyl," smějí se společně.

Původně si představovali, jak budou na vinici vysedávat při západu slunce, pít víno a kochat se. "Času tu trávíme hodně, ale ještě nikdy jsme si tu takhle nesedli. Většinou to pozoruju z traktoru," říká Mráz vesele.

Lázně Bělohrad šetří energie. Město omezuje pouliční osvětlení

Obstarat vinohrad totiž není žádná sranda. Po zasazení bylo potřeba zatlouct kůly, natáhnout lanka a přidělat spony, kterými osm tisíc popínavých rostlin ke kovovému lanku přichytí. Přes zimu je nutné révu ostříhat, pro zachování bio kvality hnojit a stříkat pouze ekologickými přípravky a kontrolovat zralost hroznů. Jakmile budou správně zralé a budou mít tu pravou cukernatost, je nutné je rychle sklidit. Jinak přezrají, seschnou a zkazí se.

Letošní první, takzvaná panenská úroda neměla přinést téměř nic. "Proto jsme taky byli vykulení, když se nám toho urodilo tolik. Zatím máme sklizenou polovinu, dvě odrůdy ze čtyř, a to dělá asi sedm metráků hroznů," říká Vratislav. A kvalita? "Nejlepší ročník, co jsme my dva kdy vypěstovali," vtipkuje Petr.

Zdroj: Jaromír Šimek

Ještě ale mají před sebou hodně práce. Letošní léto vínu přálo, ale za rok může být situace úplně jiná. Starost o vinohrad už si sice jakž takž osvojili, o zpracování hroznů toho ale zatím moc nevědí. "Na nejistotu jsme zvyklí. Oba jsme zemědělci, takže s nevyzpytatelností pracujeme pořád. Zbytek se budeme muset ještě naučit," dodává Mráz, který zrovna vyráží na vinařský kurz. Zatím zkusili hrozny lisovat a vznikl první letošní vinný mošt z Českého ráje, kvasí burčák a ze zbytků plánují vytvořit vinnou kořalku grappu.

Do budoucna vidí oba muži vinohrad jako místo pro společná setkávání lidí. Až bude úrody víc, chtěli by svolat místní na radimské vinobraní. Nyní se ale hlavně radují z toho, že réva roste a hrozny zrají. Že si na východě Čech vytvořili vlastní kousek Moravy s výhledem na Zebín.