Vybuchla i Stará pohorská lékárna U černého medvěda, kterou založil v květnu 1813 Adam Kramář. „Jakmile vypukl požár, rodina lékárníka Kramáře stěhovala všechny chemikálie a další věci do klenutého sklepa. Chtěli je tam uchránit před shořením a výbuchem. Stejně tomu ovšem nezabránili. Při vysokém žáru se vznítil i prostor sklepa a došlo k výbuchu,“ líčí nešťastnou událost Eva Stoklasová, autorka současné výstavy ve vysockém muzeu Jak šel čas lékárnou. Přibližuje návštěvníkům dobovou farmacii v roce 205. výročí založení první lékárny.

Farmacie, to byla obzvlášť v 19. století velká alchymie. Ve vysocké lékárně se míchaly mastičky, vyráběly léky i speciální, na horách tolik oblíbené enziánové (hořcové) likéry. „Lékárníci sbírali bylinky, dělali bylinkové odvary, čajové směsi. Znali, na co je jednotlivá bylinka použitelná. Věděli, jak extrahovat látky. Uměli to, protože byli chemici,“ říká farmaceutička a pedagožka Eva Stoklasová, která pochází z Vysokého nad Jizerou.

Na výstavě Jak šel čas lékárnou je možné vidět historické recepty, váhy, nádoby od léčivých bylinných likérů, drtiče pudru i nejstarší lékárnický diplom z roku 1837, který patřil Antonínu Šeferovi, působícímu v tamní lékárně. Nejstarším exponátem je ohromný hmoždíř, který přežil velký požár města v roce 1834. Snad proto, že je celý z bronzu a neuvěřitelně těžký. Zajímavý je rovněž kufřík s přístroji na domácí elektroléčbu, používaný Rudolfem Hrušínským ve filmu Postřižiny, nebo pilulkovnice, určená pro ruční výrobu pilulek.

Historii i současnost lékárnictví přiblíží Eva Stoklasová návštěvníkům Vlastivědného muzea pro Vysoké nad Jizerou a okolí také o tomto víkendu, kdy je ve Vysokém pouť.