Změny času mají řadu odpůrců. Podle nich lidem narušují vnitřní biorytmy a nepřináší žádné energetické úspory, což bylo původním záměrem zavedení letního času.

Mezinárodní vlaky a autobusy se se změnou času vyrovnávají každoročně. Hodinu, která jim kvůli přeřízení času v noci přibude, většinou stráví čekáním ve stanicích na trase. Změna času tentokrát postihne osm spojů Českých drah a dva vlakové spoje RegioJetu na trase mezi Prahou a Košicemi. Dotkne se také pěti dálkových autobusů RegioJetu. Jde o noční autobusy mezi Prahou a Vídní a linky z Amsterodamu, Budapešti a Janova do Prahy.

Střídání letního a zimního času opakovaně vyvolává diskuse, zda jsou změny zdravotně bezpečné a zda jsou vůbec k něčemu dobré. Čas od času se objeví iniciativy za zrušení změn. Loni v říjnu ale vláda schválila nařízení, podle kterého bude letní čas zaveden i v příštích pěti letech. Šlo o novelu, která navazuje na směrnici Evropské unie. Výrazným odpůrcem letního času je například senátor Petr Šilar (KDU-ČSL), který chce v rámci iniciativy For Only One Time oslovit Parlament peticí pro zrušení střídání času. Podpisy hodlá sbírat do té doby, než jich získá alespoň 10.000. Šilar má mandát senátora do roku 2022.

Proti časovým posunům je i bývalá předsedkyně Akademie věd Helena Illnerová, která je známá výzkumem biorytmů. Pokud je nutné změnu času udržovat, měla by podle ní přijít později. "Když se letní čas zaváděl, trval od května do září. A to má logiku," uvedla v srpnu v Radiožurnálu. "Náš den trvá 16 hodin, protože si doplňujeme to přirozené světlo umělým. Když je den dlouhý, je člověk vysoce aktivní. Když je světla méně, zkracuje se doba intenzivní psychické aktivity," dodala.

Lékaři a psychologové se shodují na tom, že na změnu času si zejména starší lidé a děti zvykají asi týden. Horší je to v březnu při změně na letní čas, kdy musí fakticky vstávat o hodinu dřív. Evropská komise připustila, že podle některých studií byl zjištěn vliv na spánek a přirozený biorytmus člověka během čtyř dnů po změně času. Z těchto studií prý ale nelze vyvodit závěry pro celou populaci.

Ve světě se v mnoha zemích v minulosti letní čas zaváděl i rušil. První zemí EU, která zruší střídání letního a zimního času, by mohlo být Polsko. Návrh na změnu zákona prošel nedávno prvním čtením v polském parlamentu. O zachování letního času i v zimě uvažuje i Maďarsko.

Původním záměrem změny času bylo lépe využít denního světla a ušetřit na svícení. Energetikové však dávají odpůrcům letního času za pravdu. Střídání letního a zimního času podle nich úspory elektřiny nepřináší. Mnohem větší vliv na spotřebu energie má počasí.