Jejich dílo odhalovala britská královna, pro washingtonský Kongres vyrobili bustu Václava Havla, rozdělanou mají obří sochu pro náměstí v rumunské Bukurešti a valí se na ně objednávky na Masarykovy sochy k letošnímu stému výročí založení republiky.

Nejvíce však teď v umělecké slévárně HVH v Horní Kalné kmitají kolem dvoumetrového svatého Řehoře z Nareku. Na bronzové soše, která váží 150 kilo, průběžně pracovalo od listopadu všech patnáct zaměstnanců rodinné firmy z Trutnovska. V březnu ji povezou na vzácnou adresu: sídlo papeže ve Vatikánu. Umístěna bude ve vatikánské zahradě vedle Sixtinské kaple. Socha vzniká na přání papeže Františka. Před třemi lety se mu zalíbil zmenšený model, který mu věnoval arménský prezident při návštěvě Vatikánu u příležitosti 100. výročí genocidy Arménů. Během ní 1,5 milionu obyvatel vyvraždili Turci. Autorem díla je David Erevantzi, který žije a tvoří v Paříži a má francouzské občanství.

„Spolupracujeme dvacet let, společně jsme dělali například čtyřmetrovou sochu spisovatele Williama Saroyana, kterou odhaloval v Jerevanu arménský prezident,“ vysvětluje jeden ze spolumajitelů kalenské slévárny Pavel Horák.

David Erevantzi začal pracovat na soše pro Vatikán v červnu v pražském ateliéru Zdeňka Svobody. Z hliněné předlohy vznikl sádrový model, který v listopadu zamířil do Horní Kalné. Před odlitím bylo nutné zhotovit negativní formu, naplnit ji voskem, zformovat a umístit do pece. Po zahřátí vosk vytekl a na sochu přišel bronz. Teď jsou práce ve finiši, dojde na patinování. „David je výjimečný. Začínal jako šperkař, na velké soše si hraje s drobnými detaily,“ říká Horák.

Arménský umělec nepovyšuje sochu pro Vatikán nad jiné. „Pro mě není žádná socha méně důležitá. Každá je moje dítě, každá si zaslouží dokonalou pozornost. Tvořím duchem, srdcem,“ vypravuje. Ke všem přistupuje se stejnou pečlivostí. „Teď s vámi mluvím, ale čeká na mě práce,“ dodává tento Pařížan s úsměvem. „Je to perfekcionista,“ uznává Pavel Horák.

DAVID EREVANTZI

Odešel z tehdy sovětské Arménie do Paříže v 70. letech také z politických důvodů. Jeho práce najdete po celém světě, například na nejprestižnější pařížské třídě Champs-Élysées či u mostu Alexandra III, v Čechách na památníku v Lidicích.

SVATÝ ŘEHOŘ Z NAREKU

Narodil se mezi lety 940 a 951. Papež František schválil v roce 2015 dekret o prohlášení Řehoře univerzálním učitelem církve. Titul učitel církve se uděluje některým světcům, jejichž učení a život mají pro život církve mimořádný význam. Jako dítě byl svěřen do kláštera v Nareku u jezera Van (někdejší Arménie, dnešní Turecko). Tam byl vzděláván, vysvěcen na kněze, stal se mnichem a následně také učitelem. Za datum smrti se označuje 7. říjen 1003. Je považován za jednoho z největších autorů arménské literatury. Nejvýznamnějším dílem je Kniha nářku (někdy také nazývaná jako Modlitební kniha), kterou autor dokončil rok před svou smrtí. Spis, považovaný za perlu křesťanské literatury a u Arménů známý jako "Narek", se skládá z 95 modliteb. Každá začíná slovy: "Promlouvání k Bohu z hloubi srdce." Hlavním tématem je odloučení člověka od Boha a jeho touha po opětovném spojení. Sám Řehoř nazval dílo "Encyklopedií modlitby pro všechny národy".