28. října 1918 vyvrcholily dlouhodobé snahy českého národa po samostatnosti. Došlo k vyhlášení samostného československého státu. Předcházela tomu ale trnitá cesta. Draze za ní zaplatili odbojáři a legionáři v první světové válce - vězením nebo životy. Někteří pak za republiku bojovali znovu, ve druhé světové válce. „Vzpomínka na hrdinství a prolitou krev našich odbojářů za obou světových válek by nám měla navždy připomínat, že naše národní svoboda se nerodila lehce. Konejme tedy vše proto, aby se o naší národní svobodě již nikdy nemuselo mluvit v minulém čase,“ vyzval v projevu trutnovský starosta Ivan Adamec.

Strom zasadil společně s místostarosty Hanou Horynovou a Tomášem Hendrychem, a historikem Vladimírem Wolfem. Podle něj je lípa symbolem slovanských národů odedávna. "Stala se symbolem národního a všeslovanského hnutí v revolučním roce 1848. Ne nadarmo se nazval radikální spolek, sdružující významné osobnosti našeho národa, Lípou Slovanskou. Na všeslovanském sjezdu v Praze roku 1848, řízeném mimo jiné Františkem Palackým, navrhl lípu jako národní symbol literát František Ladislav Čelakovský," připomněl.

Symbol monarchie, sochu Josefa II., odstranili Češi v Trutnově v roce 1923. Uložena je dnes v muzeu.
Trutnov a Vrchlabí se přidaly k Československu až v prosinci, chtěly k Rakousku

Jenže zatímco před stolety se na většině území dnešního Česka slavilo, v tehdy převážně německém Trutnově byla situace odlišná. "28. října na Národním domě vyvěsili čeští vlastenci (menšináři) českou vlajku, ta však musela zmizet. Trutnovští němečtí nacionálové se totiž hlásili k uměle vytvořenému státu Deutsch Böhmen v Liberci. Tak tomu bylo až do poloviny prosince 1918, kdy bylo město obsazeno československými ozbrojenými formacemi," uvedl historik Wolf. 

"Rokem 1918 vstoupilo na mezinárodní scénu Československo, malý, leč hrdý a sebevědomý stát. Můžeme být hrdi na to, že byl po dvě desetiletí stabilním demokratickým státem, navíc hospodářsky velmi vyspělým," dodal trutnovský starosta Ivan Adamec.

Sestava Masaryků se sešla v umělecké slévárně v Horní Kalné.
Odlévali Masaryky, britskou královnu i trenéra anglické reprezentace

Významné dny nejen z dob založení republiky zachytila i publikace pokřtěná v pátek večer v Uffu. Jmenuje se Trutnov a jeho místní části na historických fotografiích 1861 až 1945. Má 236 stran a přináší bezmála dvě stě dobových snímků. "Jejím cílem je ukázat, jak kdysi Trutnov vypadal. Zachycena je v ní řada významných prvorepublikových objektů," oznámil Vlastimil Málek, ředitel Muzea Podkrkonoší a spoluautor publikace. 

Nejstarší snímek v knize je z roku 1861 a zachycuje město po zničujícím požáru, o kterém se tehdy hovořilo i daleko za hranicemi. Nejmladší snímek je z května 1945 a zachycuje ústup německé armády dnešní Polskou ulicí. "Valná část snímků však náleží do období první republiky, tedy do let 1918 až 1938," dodal Vlastimil Málek.

Součástí páteční "stovkové" oslavy byly rovněž koncerty. Městská dechová hudba Krakonoška hrála asi třicet minut před zasazením lípy pod širým nebem na Malém náměstí. Po knížním křtu hrály nebo zpívaly v Uffu Musica Candida, Jazzinec Quartet, Komorní sbor Yanky Stránské a pěvecký sbor pod vedením Hany Kundrtové. Účinkovali rovněž sólisté Tereza Anna Dragounová, Martin a Tomáš Talábovi, Karolína Červená, Mikuláš Andrejčák a Vendula Mračková.

Žáci i učitelé v Mladých Bukách přišli oblečení v národních barvách.
Žáci v Mladých Bukách přišli oblečení v národních barvách