„My jezdíme nakupovat do Polska a vy nám tady vykládáte, že za hranicemi byli Němci a také Češi", ptají se někteří posluchači na mých přednáškách. Rád bych tedy pro naši širokou čtenářskou obec celou záležitost blíže vysvětlil. Letem světem se dotknete dávné historie a podíváte se na některé fotografie, které s tématem souvisí. Nutno předeslat, že tento dokument nenahrazuje detailní práci historiků. Má sloužit především jako obrazový dokument poznání oblasti a jeho historie. Je smutné, že činitel z Náchoda při poskytnutí podkladů pro knihu „České mosty v Čechách" na Slánský most s tak bohatou historií úplně zapomněl.

Z hluboké minulosti lze vystopovat, že naše území zmapoval již před 2 000 lety dávný učenec Ptolemájos. Mapy sahaly až k řece Labi, dále byla místa pojmenována Budurgis – lesy, kde žijí divocí lovci, barbaři. Římské výboje a obchody do našich končin pak dokladují nálezy římských mincí v Rousínově u nedalekých Bohuslavic i na polském území u Volan.

Ve Zbraslavské kronice se lze dočíst, že kníže Břetislav uspořádal roku 1038 výpravu vojska o síle 10 tisíc mužů se 300 povozy za účelem zásobování vojska a hlavně dopravení ostatků sv. Vojtěcha z Hnězdna u Vratislavi zpět do Prahy. Nejpřijatelnější cesta vedla přes místa dnešního Náchoda. V té době byl na řece Metuji patrně pouze brod. Přes toto území byla v minulosti uskutečněna řada obchodních cest i vedena řada výbojů v obou směrech.

Pro tyto účely vládce země dával pánům za vojenské úspěchy a oblibu některá území v léno – mimo jiné povinnosti do užívání. Pánové pak přidělovali rolníkům jednotlivé pozemky, na kterých mohli hospodařit pro svou obživu. Velkou část z výnosů z pěstování plodin pak odevzdávali rolníci pánům. Mimo to měli povinnost k udržování cest, brodů a mostů.

V prostoru Broumova, kde vznikl hrad i klášter, byla utvořena hranice panství mezi územím kolonizovaným mnichy z Břevnova a územím kolonizovaným králem v Prusku. Na východ od oblasti královského hradu ve vlastnictví Hrona z Náchoda vzniklo panství s hradem Homole se správním městečkem Levín. Přes tato panství vedla cesta do Kladska. Druhá, méně schůdná cesta od 12. století vedla přes Polici nad Metují do Broumova, o jejíž zvelebování se zasloužili především mniši z benediktinského kláštera v Broumově. Záměrně byly udržovány úzké vchody do země. Všude v okolí byly nebezpečné husté lesy a bažiny. Hustota osídlení představovala pouze čtyři až šest  osob na kilometr čtverečný. Až teprve Karel IV. nařídil vyčištění prostoru kolem cest v šíři 30 metrů na každou stranu.

Antonín Samek

Čtěte opět za týden:
Vážení čtenáři, další díl nového seriálu Trocha z historie Slánského mostu a Kladského pomezí s dobovou fotografií najdete díky panu Antonínu Samkovi v Náchodském deníku opět za týden. Příště se dozvíte o staré cestě na hranice.