Málokdo z návštěvníků a školních exkurzí tušil, že se procházejí přímo nad místem, kde odpočívají desítky nebožtíků. Pod podlahou antické galerie jsou schované čtyři krypty. Patří šlechticům i františkánským mnichům. Dostat se k nim není možné, naposledy byly otevřené v roce 1909. Záznamy o nich vypátral v klášterní a františkánské kronice, uložené ve Státním archivu v Praze, ředitel muzea v Hostinném Tomáš Anděl.

Současná podoba pozoruhodného dvoulodního františkánského klášterního kostela pochází z přestavby v letech 1744 - 1748. Raně barokní klášter byl vybudován v letech 1677 až 1684.

Vysoké boty v sarkofágu

Holandský šlechtic Vilém Lamboy z Desseneru získal panství Hostinné po Albrechtovi z Valdštejna.Zdroj: archiv Muzea HostinnéNejvýznamnější hrobka patří majitelům panství ze 17. století, rodu Lamboyů. Holanský šlechtic španělského původu a francouzského vychování Vilém Lamboy z Desseneru získal Hostinné po Albrechtovi z Valdštejna, když se v roce 1634 podílel na jeho vraždě v Chebu. Hrabě Vilém Lamboy odpočívá v cínové rakvi, uložené v pískovcovém sarkofágu. Jeho víko je zdobené rozvětveným stromem. Znázorňuje rodokmen Lamboyů. Vpravo je zavěšených šest erbů mužských potomků rodu a vlevo šest erbů ženských potomků. Vchod do krypty byl umístěn pod hlavním oltářem, vedlo do ní sedm schodů. Vchod do něj označoval letopočet s rokem jejího vzniku.

„Naposledy byla krypta otevřena v roce 1909 při opravě podlahy, víko sarkofágu bylo vyneseno ven a fotograficky zdokumentováno. V rakvi Viléma Lamboye byly nalezeny vedle kostí vysoké boty po kolena na vysokých podpatcích, což svědčilo o tom, že nebyl vysokého vzrůstu. Byl to však významný člověk, který byl například účastníkem uzavírání Vestfálského smíru na konci třicetileté války. Aby vypadal důstojněji, nosil vysoké boty na vysokých podpatcích,“ zjistil Tomáš Anděl.

Galerie antického umění v Hostinném s osmi desítkami soch, které patří Univerzitě Karlově v Praze, bude od pondělí dva roky zavřená.
Kostel, sklad celulózy, galerie antiky. Místo s výjimečnou historií zavírá

Mniši na prknech

Ve druhé kryptě kostela se nachází 72 františkánů. „Nejsou pohřbeni v rakvích, ale pouze zabaleni do plátna. Položili je tehdy na holá prkna a posypali vápnem,“ přiblížil její podobu Anděl. „Tento způsob pohřbívání byl zakázán za císaře Josefa II. z hygienických důvodů. Od té doby doby nesměli být ukládáni v kryptě, ale venku při zdi klášterního kostela,“ dodal.

Třetí krypta v podzemí ukrývá sedm rakví a patří místním měšťanským obchodníkům s plátnem a jejich rodinným příslušníkům z 18. století. „Potisknuté plátno vyváželi do Holandska, Itálie, ale také do Orientu, do Turecka a dál. Za peníze, které vydělali na obchodu s plátnem, si kupovali šlechtické tituly a erby. Pravá šlechta na ně koukala pohrdavě a přezdívala je hostinští pláteničtí baroni,“ líčil. Nicméně v roce 1771, při jedné z návštěv z Hostinného, s nimi jednal císař Josef II. o potlačení hladomoru, který postihl Podkrkonoší, umírání lidí a tom, jak přispět k rozvoji průmyslu.

Za příspěvěk na kapli rodinná hrobka

Historik Tomáš Anděl také objevil, že čtvrtá krypta našla místo v kapli, vybudované na boku kostela. „Původně mělo být postaveno šest bočních kaplí, po třech na severní a jižní straně. Ale františkáni neměli peníze a nechali postavit jen jednu boční kapli. Příspěvek 300 zlatých na její zřízení v roce 1685 poskytl písař Václav Matěj Hošínský z panství Vlčice s podmínkou, že v podzemí kaple bude zřízena jejich rodinná krypta,“ odhalil tajemství kostelního podzemí.

Domy hrůzy. Hostinné prodalo za milion korun areál bývalé slévárny investorovi. Nový majitel čistí průmyslový objekt na vlastní náklady.
Zápach už ne. Investor mění v Hostinném areál slévárny

Ředitele muzea pochopitelně lákalo zjistit, jak to pod povrchem vypadá, aniž by se musel kostel rozkopat. „Z krypt vedou ven větrací průduchy. Zkoušeli jsme jimi prostrčit malou kameru na drátu. Mnoho jsme toho ale neviděli, jen suť kamenů a kusy rozpadávajících se prken,“ nepřinesla mu minisondáž přesnější obrázek.

Z barokní stavby mělo být kino, panelák nebo hospoda

Klášter v Hostinném je protkaný zajímavými příběhy. „Nebyl to jen objekt na modlení. Františkáni měli v klášteře svoji lékárnu od roku 1688, špitál pro poutníky a chudé od roku 1728. Psali svoji kroniku. V ní jsem pátral, co po nich zbylo,“ prozradil Tomáš Anděl.

V roce 1950 klášter osiřel poté, co ho Státní bezpečnost přepadla při zátahu na kostely v noci ze 13. na 14. dubna a zrušila. Mnichy zatkla a vzácnou barokní stavbu nahradil sklad celulózy Krkonošských papíren. Z konventu, kde františkáni žili, byl najednou sklad obuvi. V roce 1960 se uvažovalo o jeho přestavění na širokoúhlý biograf, na jeho místě měl stát panelový dům nebo později v 80. letech kulturní zařízení s hospodou. Koncem 60. let byl na klášter vydán demoliční výměr. Od zbourání ho zachránila snaha Univerzity Karlovy umístit sbírku odlitků antických soch, pro které neměla prostory.

Po převratu v listopadu 1989 získal klášter zpět řád františkánů. V roce 2007 odkoupilo celý areál i s pozemky město Hostinné za 3 miliony korun a začala rozsáhlá rekonstrukce za 50 milionů, na které se podílela 92 procenty Evropská unie. Zásadně ho změnila do současné podoby se zajímavými expozicemi městského muzea a moderní knihovnou.

Předávání Ceny ředitele Správy Krkonošského národního parku 2018 ve Vrchlabí.
Jan Luštinec: Hrabě Harrach byl Evropan moderního střihu