Zbourat, nebo prohlásit kulturní památkou. Oba osudy mohly potkat bývalou sýpku u hlavního železničního nádraží v Hradci Králové. A oba by v jistém smyslu pro budovu znamenaly konec. Černá mračna, která se stahovala nad industriální budovou z režných cihel, zahnal až nový majitel - podnikatel Jakub Matoušek.
„Pokud by se sýpka stala kulturní památkou, museli bychom ji uvést do historické podoby, a to včetně navrácení původní technologie pro skladování obilí,“ vysvětluje jednatel společnosti Defekta NDT Jakub Matoušek s tím, že v takovém případě by se sýpka prakticky nedala využít k jiným účelům. Více než stoletá budova by sice v krajském městě stála dál, jenže v zakonzervovaném stavu. Matoušek chce ale pravý opak - přivést do ní život.
Místo pro byznys i kulturu
„Nakonec se dohodlo, že pokud se ze sýpky nestane kulturní památka, my ji na oplátku nezbouráme,“ dodává. Vlastníkem budovy je teprve něco přes rok a půl, jeho vize o budoucnosti sýpky se proto ještě stále tvarují. Chce ale, aby část budovy sloužila i veřejnosti. V další části vznikne zázemí pro firmy a třeba také obchody. Kulturní prostor by se měl vybudovat v horním patře sýpky. Ale možná i ve sklepě. Ten se v pátek při dni otevřených dveří osvědčil jako „undergroundový“ koncertní sál.
Sklepením zaduněla temná elektronika v podání hradeckého uskupení Noví Lidé. Po koncertě si příchozí v příšeří sklepa vychutnali ještě české filmové science fiction z roku 1963 Ikarie XB 1. Sekce programu ve sklepě šlapala pod taktovkou Zdeňka Konečného, který v Hradci pořádá neotřelé koncerty se spolkem MENU už roky. A je to právě on, kdo s nápadem na páteční akci v sýpce přišel.
Skladiště obilí se otevřelo roku 1903, roku 1917 prošlo přestavbou. Jde o významný doklad zemědělského hospodaření na počátku 20. století.
(Národní památkový ústav)
Zájemci mohli i na střechu
Ještě než se zájemci o sýpku přesunuli do podzemí, mohli si s průvodci prohlédnout celou budovu, a to až po střechu. Zájem o prohlídky naprosto předčil očekávání. Sýpkou se v pátek prošly stovky lidí.
„Počítali jsme se skupinkami okolo patnácti lidí, kvůli velkému zájmu ale návštěvníci chodili na střechu i po čtyřiceti,“ říká majitel, který v pátek prohlídku zahájil a skupinku pak „předal“ nahoru dalším průvodcům. Organizátoři měli připravené přilby i další horolezecké vybavení. Aby se ale dostalo na všechny zájemce, někteří se při procházení na střeše nakonec drželi jen lana. Vstup do objektu byl ostatně na vlastní nebezpečí.