Přestože je na domě poutač na prodej tabáku a doutníků, díky dalším zdrojům je jisté, že hlavním oborem Drégrova podnikání byly hodiny. Ale ještě dříve, než se Drégrovi zaměřili na měření času, braly se u nich míry na oděvy. Podle matrik z poloviny 19. století tu žil krejčí Vincenc Dräger s rodinou.

V roce 1850 se manželům narodil syn Adolf, a to už se dostáváme k budoucímu hodináři. Jak se k řemeslu dostal? Možná přes švagra – podle matriky z roku 1860 se do rodiny krejčího přiženil hodinář Antonín Dotřel. S rodinou bydlel právě v domě čp. 127, je tedy velmi pravděpodobné, že tu provozoval i své řemeslo.

A hodinářství  tu zapustilo kořeny, v průvodci z roku 1901 už sice pan Dotřel jmenován není, ale můžeme v něm číst: „Ad. Drégr, hodinář v Opočně, odporučuje svůj hojně zásobený sklad veškerých druhů hodin, zlatého, stříbrného a optického zboží v cenách velmi mírných. Správky se rychle a levně vyřizují." Další reklama jmenuje obchod pana Drégra jako závod hodinářský a zlatnický.

V roce 1904 došlo k události, o které už se zmínil minulý díl seriálu. Na půdě vedlejšího domu vypukl požár, při němž vzal za své i dům čp. 127. A stejně jako soused se i Adolf Drégr ihned po požáru pustil do stavby nového domu.

Hodinářství a zlatnictví zde fungovalo dále, skončilo pravděpodobně smrtí Adolfa Drégra, který se do historie Opočna nezapsal pouze jako hodinář. O jeho úmrtí píše kronika: „Dne 23. února 1911 zemřel náhle Adolf Drégr, hodinář, který byl spoluzakladatelem mnoha jednot a horlivým jejich členem a činovníkem. Zvláště byl oddán jednotě divadelních ochotníkův na Opočně."

Drégrův dům se však neodmlčel nadlouho. Na odboru výstavby je uložena žádost z roku 1928 o povolení stavebních úprav. Žadatelem byla Zemědělská nemocenská pojišťovna. Pojišťovna zde skutečně nějaký čas fungovala, je to potvrzeno jednou z pamětnic, jejíž příbuzný v ní pracoval. Později sloužil dům pouze pro bydlení.

Ke zdravotnictví se však překvapivě vrátil – od roku 2008 je v jeho přízemí stomatologická ordinace.   

Dana Marková