Šest sociálních bytů v jižní části budovy a víceúčelový kulturní sál v severní části. Tak se promění objekt v centru krkonošského města. Sociální byty buduje stavební firma a budou hotové do konce letošního srpna, záměr využít druhou část budovy pro kulturní vyžití obyvatel schválilo v prosinci zastupitelstvo města.

Původních variant, jak naložit s dlouho opuštěnou budovou na náměstí Svornosti, kde naposledy promítalo kino v roce 2001, bylo víc. Uvažovalo se mimo jiné o prodeji, ale nakonec padlo rozhodnutí nechat si ji. „Přeci jen, bývalá radnice znamená pro Svobodu srdeční záležitost,“ říká starosta Svobody nad Úpou Jiří Špetla. „Pokud mám být upřímný, tak budova byla ve velmi špatném stavu a hledali jsme dotační titul, jehož pomocí bychom ji mohli opravit,“ přiznává.

Oprava celé budovy vycházela přes 20 milionů korun, proto zastupitelstvo mělo požadavek, aby se rekonstrukce uskutečnila z dotací a přitom byl zachován původní ráz a podoba domu. Dostupná se ukázala pro Svobodu jedině dotace na výstavbu nájemních sociálních bytů. Požadavky pro jejich vybudování splňovala kvůli osvětlení pouze jižní polovina historické radnice.

„Nejdříve jsme byli rozčarovaní, že byty lze postavit jen v polovině budovy. Nyní se ale ukazuje, že to tak špatně nebylo, protože díky tomu budeme moct využít severní část pro kulturu ve městě. Nic takového ve Svobodě nemáme,“ vysvětluje Jiří Špetla.

Bydlení pro osoby v bytové nouzi bude dokončené letos v srpnu. Náklady na výstavbu činí 12 milionů, tři čtvrtiny pokryje dotace. Smlouvy pro nájemce budou na dobu určitou, dohlížet nad jejich dodržováním bude město. „Byty budou pěkné a není od věci, že město bude mít situaci pod kontrolou. Budeme se o ně starat s péčí řádného hospodáře, aby je někdo hned nezničil a nevybydlel,“ upozorňuje starosta. Na víceúčelový kulturní sál chce město vybírat v dohledné době projektanta.

Radnice stála ve Svobodě už v 16. století

Radnice, nejprve dřevěná, byla prvně zmíněna už v trutnovské kronice Simona Hüttla ze 16. století. V roce 1869 byla zbourána a nahradila ji zděná jednoposchoďová budova v pseudogotickém slohu. První kino bylo zřízeno ve Svobodě nad Úpou úpravou místní tělocvičny a slavnostně otevřeno 1. října 1920 promítáním filmu Johannes Goth. V prosinci 1954 se začalo s přestavbou staré radnice na moderní kinosál. Nové kino Máj mělo premiéru 8. května 1955 při slavnostním promítání českého filmu Psohlavci, jehož se účastnila delegace tvůrců v čele se scénáristou Otokarem Kirchnerem a herečkou Jiřinou Steimarovou. Na stavbě kina odpracovali občané 3351 dobrovolných brigádnických hodin. Za rok 1957 se odehrálo v kině 550 filmových představení. Kino Máj bylo uzavřeno od 1. července 2001.