Podle předsedy Okresního mysliveckého spolku Vladimíra Šabaty nárůst způsobilo zamítnutí dotace a neschopnost jednotlivých mysliveckých spolků bez finanční podpory pořídit pachové ohradníky či světelná zradidla.

Rady řidičům
Řidič by měl předpokládat možnost náhlého objevení zvířete, sundat nohu z plynu a kontrolovat obě strany silnice. Je totiž běžné, že řidiči ve tmě spatří záblesk očí zvířete dříve než zvíře celé.

V žádném případě by řidiči neměli strhávat volant nebo kličkovat. Když je střet se zvířetem nevyhnutelný, je „schůdnější variantou" do něj najet, než se pokoušet o riskantní vyhýbací manévr.

Jakmile se vysoká objeví na silnici, je třeba vypnout dálková světla, přibrzdit a pomalu pokračovat. A být dále na pozoru. Divoká zvěř se často pohybuje ve stádech.

Pokud střetu řidič nezabrání a stane se nehoda, měl by ihned poté zapnout výstražné blikače a postavit na silnici varovný trojúhelník. Nejjednodušší postup je ohlásit událost na linku 158. 
Zroj: PČR

„Spolky na to nemají, bez dotace nepořídí tyto potřebné věci," prozrazuje Vladimír Šabata.
„Loni jsme na preventivní prostředky získali pětapadesát tisíc korun. Letos jsme žádali zatím marně," říká Jiří Brandejs, předseda myslivecké komise Okresního mysliveckého spolku.

Dnes však budou zástupci Okresního mysliveckého spolku radním v Hradci Králové předkládat žádost o novou dotaci. Vladimír Šabata doufá, že v brzké době dostanou místní myslivci na preventivní opatření příspěvek.

Přišly by včas

Peníze by totiž přišly právě včas před podzimem, který je s jarem ročním obdobím, ve kterém se auta se zvěří srážejí nejčastěji.

„Tyto měsíce jsou nejrizikovější. Máme také vypozorováno, že více nehod se stává časně ráno, večer nebo v noci, kdy je zvěř aktivnější," vysvětluje Jiří Brandejs.

Jeho slova potvrzuje i rychnovská policejní mluvčí Alena Kacálková. „Ačkoliv ke srážce může dojít v kteroukoliv denní dobu, má vysoká zvěř tendenci pohybovat se za svítání a za soumraku. Světla zvíře zmatou a ono pak zůstane stát strnule na silnici a neuteče," popisuje mluvčí.

Aby lesníci a myslivci omezili riziko, instalují kolem nejnebezpečnějších úseků pachové ohradníky, které vydrží tři měsíce, a  zradidla – odrazky, které jsou  umístěné na běžných patnících a odrážejí světlo z projíždějícího vozidla do okolní krajiny.

Tato sklíčka by logicky měla vydržet déle. „Bohužel se stává, že je lidé kradou," prozrazuje Vladimír Šabata. Jejich pořizovací cena je přitom vysoká a na úsecích s častými případy srážek se zvěří velmi důležitá.

Kam se umístí, rozhoduje Okresní myslivecká společnost ve spolupráci s jednotlivými spolky a policií. „Vytipujeme nejnebezpečnější úseky," dodává Vladimír Šabata.

Barbora Zemanová