Sucho, které dlouhodobě panuje na území celé republiky, ohrožuje i ryby a další vodní tvory. Z vysychajících toků je zachraňují pracovníci herpetologické stanice v Hradci Králové. A to způsobem, který v celé Evropě nemá obdoby.

Herpetologická stanice zajišťuje ochranu obojživelníků, plazů, ale i mlžů, korýšů a vybraných druhů ryb. Zachránění tvorové nalézají dočasný domov v Plotištích nad Labem na okraji Hradce, a to v deponačních nádržích, tedy v nádržích „pro dočasnou držbu“. „Nádrže umožňují deponování zvířat různých druhů ve velkém počtu. V tomto směru jsme jediní v Evropě,“ říká autor deponačních nádrží Roman Rozínek ze společnosti NaturaServis, která herpetologickou stanici provozuje.

„Když je v přírodě problém, odchytneme zvířata, umístíme je do deponačních nádrží a tam je držíme do doby, než se najde náhradní biotop, kam je možné je vypustit, nebo než se náhradní biotop vybuduje,“ vysvětluje neobvyklý způsob záchrany Roman Rozínek.

Střevle z Rokytky i raci z Rudníku

V poslední době se do nádrží v Hradci dostaly třeba střevle potoční z říčky Rokytka ve středních Čechách. Ve vysychajícím toku by kaprovité ryby jinak zahynuly. „V nádržích budou přebývat do doby, než se potok opět zavodní,“ doplnil Roman Rozínek. Záchrany se dočkali také kriticky ohrožení raci kamenáči z potoku v obci Rudník na Trutnovsku. Na pozemku herpetologické stanice jsou také dva umělé potoky, kde v současnosti přebývají například střevle z Olomouckého kraje.

Střídají se extrémy

Podle Rozínka jsou stále častější roky, kdy krajinu trápí velký nedostatek vody. „Ve stanici máme jezírko na spodní vodě a hladina je téměř dva metry pod normálem, klesá už asi čtyři roky,“ popsal konkrétní projev sucha. Problémem podle něj jsou i častější extrémní výkyvy počasí, kdy se přívalové deště střídají se suchem. Potvrzuje, že suchem trpí i vodní tvorové: „Jsou schopni se s problémy do jisté míry vyrovnat, vždy totiž byly periody, kdy se zvířatům dařilo a kdy ne. Jenže teď jsou špatné roky stálé častější.“

Pracovníci herpetologické stanice, kteří jsou často v „terénu“ si problém se suchem uvědomují víc než kdo jiný. Roman Rozínek proto vymyslel i program na zadržování vody v krajině. Jde o ochranu remízků a obnovování tůní. „Po celé republice jsme vytvořili tisíce tůní. Mrzí mě, že přesto to nemá takovou podporu, jakou by si to zasloužilo,“ posteskl si. Remízky a tůně krajině pomáhají zvládat právě nápor sucha.

Pomoc slabým

V hradecké herpetologické stanici některá zvířata také množí. Pomocí umělých odchovů posilují slabé populace. „Například vzácného čolka u nás ve stanici namnožíme a pak ho pouštíme zpět na konkrétní místo,“ říká Roman Rozínek a doplňuje, že to není tak, že by čolky poté „sypali“ všude po republice.

Stanice funguje také ako výchovné zařízení, kam jezdí i školy. Příchozí se dozvědí třeba to, jak od sebe rozeznat těžko odlišitelné druhy čolků.

Ryby zabíjí i vedro

Kromě vysychání toků je v posledních dnech problémem i zvyšování teploty vody. Čím víc se voda ohřívá, tím méně je v ní totiž kyslíku. Na Královéhradecku vedro nedávno usmrtilo ryby v Cidlině. Tropické počasí se podepisuje i na váhových přírůstcích ryb. Ryby budou nejspíš menší a bude jich méně. Tradiční vánoční večeře se proto prodraží.