Počátkem dubna ji schválili poslanci. Včera o ní jednali senátoři, kteří ji s pozměňovacími návrhy vracejí zpět do sněmovny. O třaskavosti tématu svědčila více než pětihodinová debata, kterou mu věnovali.

Zapojily se do ní téměř dvě desítky členů horní komory. Více než polovina z nich návrh kritizovala, zbytek jej prosazoval.

Kontroverzní návrh

Největší rozpory panovaly kolem změny navržené poslancem Jaroslavem Foldynou (ČSSD). Omezuje totiž účast veřejnosti a spolků na povolovacích procesech.

Na rozsáhlou novelu stavebního zákona navazují změny více než čtyř desítek zákonů souvisejících. Hlavní z nich je spojení dosud odděleného územního a stavebního řízení do jediného společného řízení.

Změna firmám i občanům usnadní život, říká ministryně Karla Šlechtová (ANO). Povolovací proces se podle ní zkrátí, a to v řádu měsíců. To vítají Svaz podnikatelů ve stavebnictví, Svaz průmyslu a dopravy i Hospodářská komora.

Nově by ale do územních a stavebních řízení neměli moci mluvit ani občané, pokud ovšem nevlastní v bezprostředním okolí stavby pozemek. Smůlu budou mít i tehdy, pokud jim tam patří byt ve společném bytovém domě. Rozhořčení proto netají ekologičtí aktivisté. Na změně pravidel pro schvalování staveb jim vadí, že lidé ztratí možnost vyjadřovat se k mnoha projektům, průzkumu a těžbě surovin a dalším zásahům do přírody. Tři desítky ekologických organizací připravily petici, kterou podepsaly tisíce lidí.

Pohřby i fondy: odškrtnuto

Senátoři již před týdnem schválili další změny z dílny ministerstva – novelu zákona o pohřebnictví. Hlavním záměrem bylo posílit kontrolu a upravit sankce za prohřešky. Kdo bude chtít v oboru začít podnikat, musí složit zkoušku a mít za sebou praxi.

Z dílny ministerstva pochází také zákon o zadávání veřejných zakázek, který začal platit před půl rokem. Podle jeho tvůrců dává zadavatelům více pravomocí, ale také zvyšuje jejich odpovědnost. Šlechtová převzala vedení ministerstva před necelými třemi lety místo Věry Jourové, která se stala členkou Evropské komise. Resort byl nejprve kritizován za nedostatky v čerpání z fondů EU, většinu nedostatků v tomto ohledu se mu však podařilo vyřešit. Nakonec se Česku podařilo získat přes 96 procent evropských prostředků, které mělo v minulém programovém období k dispozici.

Splněno na 70%

Sečteno a podtrženo: Stavební zákon je stále „na cestě", šance na jeho přijetí do voleb ovšem zůstává. Nebezpečí ztráty prostředků z EU se ministerstvu podařilo zažehnat.

Vážení čtenáři. Na sklonku funkčního období nynější vlády pro vás Deník připravil seriál 17 volebních auditů, které se zaměří na vybrané body z programu kabinetu Bohuslava Sobotky. Co se vládě povedlo a kde naopak v uplynulých čtyřech letech selhávala? Připravili jsme pro vás shrnutí hlavních změn na celostátní úrovni, pohled z regionu a k tomu Panel Deníku, názory regionálních osobností, které okomentují jednotlivá témata. Volební audit vám přinášíme na stránkách Deníku vždy ve čtvrtek. Dnes jsme se zaměřili na změny, které má přinést novela Stavebního zákona.

Index Deníku pohledem republiky
Měl by být stavební zákon co nejjednodušší, aby stavbám nebránily například stížnosti občanských aktivistů?

Občané i firmy si dlouhodobě stěžují, že se povolování staveb v Česku neúměrně dlouho vleče. Ve srovnání třeba s Rakouskem nebo Německem více než dvojnásobně. Zjednodušit a zrychlit celý proces má novela stavebního zákona, kterou zpracovalo Ministerstvo pro místní rozvoj. Cestou, jak zrychlení dosáhnout, má být sloučení územního a stavebního řízení do řízení společného. Podle ministryně Karly Šlechtové (ANO) by se jejich spojením měl celý administrativní proces zkrátit nejméně o osm až deset měsíců. Cenu za to by měly ale zaplatit ekologická a občanská sdružení a spolky. Na jejich hlas by se totiž při povolovacím procesu neměl brát zřetel tolik jako dosud.

Podle 69,3 procenta panelistů Deníku z celé ČR by měl být stavební zákon co nejjednodušší pro stavebníky, zároveň by měl i bránit neoprávněným stížnostem. Opak si myslí 30,7 procenta osobností. Odpovídalo 724 lidí.