Třeba starostce Marii Pokorné ze Slatiny nad Úpou dlouhá léta určovalo plat zastupitelstvo, což je stále částečně běžné. Pro obec pracovala jako neuvolněná, neměla tudíž nárok na tabulkový plat. I proto musela dlouhá léta docházet na pracovní úřad, než se nechala znovu zaměstnat na České poště.

„Funkce uvolněného starosty by pro obec byla velkou finanční zátěží. Na druhou stranu mám jako neuvolněná stejné povinnosti jako kterýkoliv jiný uvolněný starosta, pro kterého je funkce zaměstnáním,“ přiznává skromně.

Právě částečný úvazek ve Slatině ji limitoval. „Když jsem do funkce nastupovala, končila mi mateřská dovolená. A pět let jsem jezdila po pracovním úřadě. Nikdo mě nechtěl zaměstnat. Všude viděli starostování jako velkou komplikaci. Museli by mě z práce uvolňovat, a to se nikde nelíbilo,“ přiznává Marie Pokorná.

AGENDY, KTERÝM KOLEGOVÉ NEROZUMÍ
Ani starostování na malých obcích totiž dávno není záležitostí, kterou by lidé mohli dělat při zaměstnání jako „bokovku“. Stát na nejvýše postavené představitele obcí navalil obrovskou papírovou agendu. Lidé ji tu musí zvládat bez opory úřednického aparátu, který znají lidé spadající pod městské magistráty.

A tak lze v Kocbeřích najít odbornici na stavby dálnic nebo v Hajnici opatrovníka třech desítek nesvéprávných lidí. Unikátní úřednické povinnosti musí zvládat v souběhu s běžnými a rutinními povinnostmi.
„Pokud se o hendikepované lidi nepostará rodina, spadá podle zákona agenda opatrovnictví na radnice, v našem případě přímo na starosty. Nikdo ale asi nepočítal s tím, že by v jedné obci mohlo žít tolik nesvéprávných lidí,“ říká Petr Červený z Hajnice. V jeho obci sídlí Barevné domky, sociální služba, která lidem se zdravotním postižením poskytuje domov.

Každý měsíc tak na hajnického starostu čeká zával papírů. „Vyřizuji dědictví, navštěvuji soudy kvůli opatrovnictví, povoluji veškeré nákupy nad 500 korun. Pak dělám závěrečné zprávy, počítám příjmy a výdaje. Rozhodně to při tolika lidech není otázka hodiny,“ vyjmenovává Petr Červený úkony, které jsou s opatrovnictvím spojené.

Ani Eva Rezková by nikomu nepřála učit se agendu, která souvisí se stavbou dálnice. Právě přes Kocbeře totiž autostráda jednou povede. „Dálnice je jedinečnou disciplínou. Agenda, která se okolo celé stavby vleče, je neuvěřitelná,“ popisuje Eva Rezková. Během dekády na radnici se stala odbornicí na zákony a paragrafy. „Čas bych raději věnovala rozvoji obce. Starosti s dálnicí mě stojí obrovské množství času,“ upozorňuje.

82-LETÝ KAČER OPĚT STAROSTOU?
Někteří ze starostů stojí v čele radnic už více než dvě desetiletí. Z nejznámějších třeba Ivan Adamec v Trutnově nebo Jan Sobotka ve Vrchlabí, kteří mají za sebou dvacet let v úřadu. Podkrkonošským rekordmanem je ale Pavel Dvořáček z Havlovic, který Vesnici roku 2007 vede už 28 let. Druhý nejdéle sloužící podkrkonošský starosta Žacléře Miroslav Vlasák letos z vlastního rozhodnutí z úřadu odejde.

Jiným unikátem je zase Josef Kačer z Hořiček na Náchodsku. Tamní starosta, který si na kandidátní listinu nechal napsat povolání senior, se postavil znovu na 1. místo kandidátky nezávislého sdružení. Vitální senior, který je obrovským patriotem svůj mandát obhajuje v 82 letech.