Socha svatého Řehoře, která vznikala na přání papeže, už je ve Vatikánu

V části vatikánské zahrady, kam se veřejnost nedostane, předali zástupci umělecké slévárny HVH bronzovou sochu svatého Řehoře z Nareku.

Přebírali ji představitelé vatikánské správy za přítomnosti arménského velvyslance v Římě. Odhalena má být 5. dubna. Místo najde v zahradě vedle Sixtinské kaple. Na dvoumetrové soše, která váží 150 kilo, průběžně pracovalo od listopadu všech patnáct zaměstnanců rodinné firmy z Trutnovska. Vznikla na přání papeže Františka. Před třemi lety se mu zalíbil zmenšený model, který mu věnoval arménský prezident při návštěvě Vatikánu u příležitosti 100. výročí genocidy Arménů. Během ní 1,5 milionu obyvatel vyvraždili Turci. Autorem díla je David Erevantzi, původem Armén, který žije a tvoří v Paříži a má francouzské občanství. Ten nechtěl svěřit transport vzácného díla žádnému dopravci, proto jej do Vatikánu převezla přímo kalenská firma.

ČTĚTE TAKÉ:

V Horní Kalné finišují se sochou pro vatikánskou zahradu, přál si ji papež

Arménský umělec, jehož díla najdete i na slavné pařížské Champs-Élysées, nepovyšuje sochu pro Vatikán nad jiné. „Pro mě není žádná socha méně důležitá. Každá je moje dítě, každá si zaslouží dokonalou pozornost. Tvořím duchem, srdcem,“ povídal při dokončování bronzové sochy v Horní Kalné. Ke všem přistupuje se stejnou pečlivostí.

DAVID EREVANTZI

Odešel z tehdy sovětské Arménie do Paříže v 70. letech také z politických důvodů. Jeho práce najdete po celém světě, například na nejprestižnější pařížské třídě Champs-Élysées či u mostu Alexandra III, v Čechách na památníku v Lidicích.

SVATÝ ŘEHOŘ Z NAREKU

Narodil se mezi lety 940 a 951. Papež František schválil v roce 2015 dekret o prohlášení Řehoře univerzálním učitelem církve. Titul učitel církve se uděluje některým světcům, jejichž učení a život mají pro život církve mimořádný význam. Jako dítě byl svěřen do kláštera v Nareku u jezera Van (někdejší Arménie, dnešní Turecko). Tam byl vzděláván, vysvěcen na kněze, stal se mnichem a následně také učitelem. Za datum smrti se označuje 7. říjen 1003. Je považován za jednoho z největších autorů arménské literatury. Nejvýznamnějším dílem je Kniha nářku (někdy také nazývaná jako Modlitební kniha), kterou autor dokončil rok před svou smrtí. Spis, považovaný za perlu křesťanské literatury a u Arménů známý jako "Narek", se skládá z 95 modliteb. Každá začíná slovy: "Promlouvání k Bohu z hloubi srdce." Hlavním tématem je odloučení člověka od Boha a jeho touha po opětovném spojení. Sám Řehoř nazval dílo "Encyklopedií modlitby pro všechny národy".