Kombajny se na Jičínsku zakously do lánů obilí a řepky. Zemědělci ovšem každý den nervozně hlídají oblohu. Vrtkavé počasí s bouřkami není pro žně právě ideální.

„Ozimý ječmen jsme sklidili s výnosem 9,3 tuny z hektaru, což je slušné. Sklizeň řepky brzdí počasí, tedy časté přeháňky,“ konstatuje ředitelka žlunického podniku Jana Pokorná.

Zatím nechce spekulovat o výnosech. U řepky, kterou zde pěstují na 320 hektarech, očekává průměr. Slušně by mohla dopadnout sklizeň pšenice.

Ředitelka je letos spokojena s výkupní cenou obilí. Cena krmné pšenice se nyní pohybuje od 3600 do 3700 korun za tunu, potravinářská se prodává za čtyři tisíce. „Ceny mají stoupající tendenci, což je pro nás příznivé,“ pochvaluje si.

Ředitel Agrochovu Sobotka Karel Kerner má na výkupní ceny obilí jiný názor. Na Sobotecku se už pustili do pšenice, která dozrála na 1020 hektarech. „Začali jsme, takže hodnotit výnosy je zatím předčasné, ale obilí prodávat rozhodně nebudeme. To by se musela cena pohybovat na pětitisícové hranici,“ míní Kerner, který počítá s tím, že právě sklizené obilí zobchoduje třeba až příští rok.

Řepku tu potloukly kroupy, její sklizeň začne nejdřív v pondělí.

Lužanská zemědělská a.s. má taky první komoditu pod střechou. Ozimý ječmen přinesl dobré výnosy, 8,3 tuny z hektaru. Farmáři nyní pokračují ve sklizni řepky (450 hektarů) a hrachu (190 hektarů). „K výnosům vám zatím nic neřeknu,“ odpovídá na náš dotaz na slovo skoupý ředitel Josef Zmátlík. Pokud počasí dovolí, kombajny prý vyjedou i do ozimé a jarní pšenice. Podle Zmátlíka není na co čekat. Pšenici pěstují na Lužansku na 1050 hektarech. Lužanská společnost vlastní i sušičku a počítá s tím, že část zrna vzhledem k počasí bude dosoušet. „V technice jsme soběstační. Všechno teď záleží na počasí, hlídáme oblohu,“ přiznává šéf podniku.

UBREČENÉ POČASÍ PŘIJDE NEVHOD

V Zábrodí – Končinách u Červeného Kostelce vyjely kombajny poprvé do pole ozimé řepky včera odpoledne.

„Pěstujeme ji na 220 hektarech,“ říká vedoucí rostlinné výroby Obchodního družstva Impro Stanislav Drapač. Na dalších 320 hektarech dozrává žito, do kterého žací technika vyjede asi za dva týdny. „Těžko se podle předpovědí plánuje, protože realita bývá jiná než jak bylo předpovězeno. Nicméně jsme vybaveni posklizňovou linkou s dosoušením, takže nejsme tak úplně závislí na počasí, ale dokážeme některé vlhké produkty dosušit,“ dodává Drapač.

Na úpatí Broumovských stěn se žně teprve rozběhnou. Podle slov soukromého zemědělce Petr Žočka z Martínkovic vyjedou kombajny do pole rané pšenice zřejmě o tomto víkendu. „Záleží na tom, jak nám bude přát počasí. Musíme počkat, až to bude zralé a suché. Ale prognóza na příští týden moc dobrá není,“ reaguje na střednědobou předpověď, která hrozí deštěm a teplotami jen pár stupňů nad dvacítkou. Řepka se podle jeho odhadu začne na Broumovsku sklízet do 14 dnů.

NA TRUTNOVSKU SI NA PŘÍRODU NESTĚŽUJÍ

Zatímco na Hradecku jsou žně v plném proudu, na Trutnovsku zatím lidé kombajny nevídají. „Prakticky jsme ještě sklízet nezačali. Půlka července je na Trutnovsko opravdu velmi brzy,“ potvrdila ředitelka Okresní agrární komory Trutnov Marcela Beranová.

Podle ní je proto také těžké odhadovat letošní výnosy. „Nebylo katastrofální sucho, zima se také příliš nepodepsala, takže zatím můžeme očekávat výnosy minimálně na stejné úrovni jako v loňském roce. Ale je opravdu brzo.

Sklízet se začalo někde jen na zkoušku, jde o výjimky. Navíc nás mohou ještě potkat deště nebo plísně, proto žádné oficiální odhady nemůžeme uvádět,“ objasnila Beranová.