Kliknutím zvětšíteJak jste se dostala k malování?
Maluji zhruba od svých šesti roků, kdy jsem v Hradci začala chodit na zušku spolu s výtvarnicí Mílou Fürstovou, kterou mnozí znají díky spolupráci se skupinou Coldplay, a která nyní pro anglický trh ilustrovala Erbenovu Kytici. Ale potom jsem to v těch šestnácti začala trošku flinkat a měla bohužel úplně jiné zájmy. Sice jsem sem tam nějaký ten portrét zpěváka či zpěvačky nakreslila, ale nějak zvlášť mě to nebavilo. Teprve po letech, kdy jsem nastoupila jako servírka v hospodě U Dvora, abych se od všeho, co se kolem mě dělo odreagovala, začala jsem opět kreslit a malovat. Hlavně tedy místní štamgasty. A vlastně díky tomu začaly vznikat mé první opravdové zakázky.
A pamatujete si, koho jste ve zdejší hospodě ze štamgastů namalovala jako úplně prvního?
Nedávno jsem o tom přemýšlela. A i když si pamatuju hodně věcí, tak tohle opravdu nevím. Ale důležité je, že jsem se k tomu zase vrátila a je to nyní má druhá práce a hlavně skvělý relax, jinak bych se asi zbláznila.
Když se ještě vrátím do doby před hospodou, asi jste měla oproti svým kamarádům a kamarádkám výhodu v tom, že jste třeba na Vánoce či na různá výročí a svátky nemusela vymýšlet dárky a prostě nakreslila obrázek…
To zas ne. Spíš jsem si kreslila své vysněné kluky a sem tam nějakého idola, ale rodinu ne. Tu jsem poprvé nakreslila někdy před třemi, čtyřmi lety.
Jak se z výtvarnice, která vystudovala polygrafickou školu, najednou stane servírka?
Na tu školu jsem úplně jít nechtěla. Chtěla jsem dělat něco jiného, ale nakonec jsem zjistila, že právě polygrafická škola je tou jedinou volbou. Bohužel studování něčeho, co se mi až tak moc nelíbilo, mě nebavilo. Pár let poté jsem byla na mateřské dovolené a při ní jsem chodila na brigádu právě do hospody U Dvora. A jelikož je můj život celý o náhodách, tak i to, že jsem se nakonec vrátila i k malování, byla náhoda. V době, kdy jsem zrovna neroznášela jídlo v hospodě, jsem si volný čas krátila kreslením a napadlo mě zvěčnit na papír človíčky, kteří sem na pivko chodí. A tak jsem vytvořila pár obrazů štamgastů, které se pak tady pověsily na zeď. Přišel velký obdiv, lidem se doneslo, že tohle umím a začaly mi chodit první zakázky. A postupně se mi to začalo rozjíždět.
Chtěli vás i z jiných hospod, aby jste jim nakreslila jejich štamgasty?
To zatím ne. Ale chodí sem různí lidé z různých konců naší republiky a ptají se na mou tvorbu často.
Měl váš koníček výhodu i v této pandemické době, kdy se mnoho servírek bálo o svoji budoucnost a nevědělo, jak si případně přivydělat?
Pokud to vezmu ze svého pohledu, tak jsem byla v té koronavirové krizi asi jedna z mála lidí šťastná, že jsem mohla být zavřená doma a kreslit si od rána do večera. A také v té době začalo chodit více nabídek, takže jsem byla touto prací téměř zavalena.
Takže na znovuotevření hospod jste se až tak moc netěšila.
Jelikož můj partner je hospodský, tak se těšit musím (úsměv). Ale kdyby bylo na mně, tak bych samozřejmě jen kreslila. V covidové krizi jsme totiž začali připravovat můj ateliér, na který se už moc těším a kde se zavřu a budu moci tvořit práce, které jsem dříve kvůli malému prostoru tvořit nemohla. Ale na druhou stranu, ráda zase uvidím některé lidi, které jsem dlouho neviděla a hospoda se znovu rozjede.
Čemu se hlavně při malování věnujete?
Hlavně portrétům a karikaturám, ale nebráním se ani kresbě či malbě zvířat nebo postav lidí. A také mám moc ráda perokresby. Teď mě hodně začal zajímat svět komiksů a jednou bych chtěla sama alespoň jeden vytvořit a vydat.
Námět?
Asi by se to točilo kolem hospody a mezilidských vztahů. Nemám to sice ještě přesně vymyšlené, ale ráda bych, aby to bylo zajímavé. A budu čerpat i z vlastního života, který procházel různými turbulencemi.
Kromě komiksu máte jiný sen?
Ten je teď pro mě top, ale určitě se chci stále zdokonalovat a zkoušet i jiné techniky. Nedávno mi taťka zhotovil tiskařský lis, tak se chystám na tvorbu grafik a linorytů. Ale určitě bych jednou chtěla zkusit i ilustraci knížek.
Která výtvarná technika vám nejvíce vyhovuje? Kreslení či malba?
Určitě kresba. Nejvíce se totiž věnuji pastelu, uhlu, fixu, i když teď i akvarelu. Sice mám už nějaký ten měsíc rozdělaný jeden „olej“, ale nemůžu se k jeho dodělání nějak dokopat.
A je v této covidové době, kdy byly zavřené obchody a lidé mnohdy nevěděli, co mohou k Vánocům koupit a kde, vidět, že přemýšlí i nad netradičními dárky? Třeba nad originálními obrázky od vás?
Bylo to vidět hlavně v měsíci říjnu, kdy se opravdu nabídky jen hrnuly. Pak se to trošku zpomalilo, kdy jsem si myslela, že do těch Vánoc už tolik práce mít nebudu, ale opět se to zhouplo a od půlky listopadu v podstatě nevím kam dřív skočit. A moc nestíhám, jelikož všechno svoje malování dělám až poté, kdy odvedu hlavní práci pro hospodu.
34
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
