Na Sněžce bylo v sobotu deset pod nulou, kvůli velmi silnému větru tam nejezdila lanovka, přesto si třicítka borců naložila na záda třicetikilovou zátěž.

V závodě horských nosičů vynosila zásoby pití na Českou Poštovnu na Sněžce. Trasu od dolní stanice lanové dráhy v Peci pod Sněžkou přes Růžohorky, dlouhou 5,6 kilometru, zvládl nejrychleji fenomenální Petr Mazal z Poličky. Za jednu hodinu a deset minut! „Pro běžného turistu je to čas, který mu nestačí ani na cestu ze Sněžky dolů, a to jen s malým batůžkem,“ poznamenala Daniela Maixnerová z České Poštovny. Do závodu se zapojily i ženy, které nesly 15 kilo. První dorazila Iva Dolečková v čase 1 hodina a 21 minut.

SVLEČENÍ DO PŮL TĚLA

Někteří šli svlečení do půli těla, jiní v horolezeckých mačkách. Nebo jen v keckách, jako vítěz Petr Mazal. Šerpové se vydali zdolat nejvyšší českou horu s různou taktikou. Pro všechny to byla v náročných horských podmínkách pořádná prověrka fyzických i psychických sil. „Na Sněžce foukalo opravdu brutálně, byla tam fakt kosa,“ líčil nejlepší horský nosič Petr Mazal, který vyrazil v tričku s dlouhým rukávem a mikině. Vyhrál potřetí za sebou a ovládl rovněž letní závod. Při něm mají za zádech dokonce čtyřicet kilo a jdou cestou přes Obří důl. „Mačky bych si nevzal, protože se v nich nedá běžet. Na kecky jsem si dal nesmeky, aby mi nohy neklouzaly,“ řekl.

KLIČKY MEZI TURISTY

Cesta z Pece pod Sněžkou na Růžohorky byla podle něj zmrzlá a tvrdá. Z Růžohorek do sedla pod Sněžkou dobře vychozená. „Ale nahoře to bylo strašné, protože na zmrzlé vrstvě byl čerstvě rozšlapaný sníh. Hrozně to klouzalo, dokonce jsem tam i spadl, což se mi stalo poprvé,“ popisoval podmínky extrémního závodu. Při něm museli kličkovat mezi turisty. „Davy byly hrozné. Nejela lanovka, proto všichni šli pěšky. Jednotlivci se uhýbali, ale když se objevila desetičlenná skupina, tak jsem ji musel obcházet hlubokým sněhem,“ upřesnil situaci na trase, která má převýšení 824 metrů.

Zvládnout takovou porci s třiceti kilogramy na zádech, vyžaduje skvělou fyzičku a správné rozložení sil. „Je potřeba zkoordinovat nohy a dýchání. A hlavně znát sám sebe, jak na tom jsi. Někdo sprintuje hned na začátku, ale po 200 metrech má jazyk na zemi,“ upozornil Petr Mazal. „Taky začínám zostra, ale proto, abych nemusel předcházet dvacet lidí. Jdu ze začátku úplně na krev. Je pro mě psychicky lepší, když ostatním uteču, mám před nimi náskok a pak si zvolním. Jsem takový závodník sám se sebou,“ odhalil svoji taktiku.

HUDEBNÍ PEDAGOG

Účastníci klání horských nosičů tvoří výbornou partu, kterou potvrdili nejen zdoláním Sněžky, ale také oblíbené hruškovice.

Sedmatřicetiletý Petr Mazal dorazil z Poličky s partnerkou Ivou Dolečkovou, vítězkou ženské kategorie, do Pece v pátek, kdy volili prezidenta na Městském úřadě. V Krkonoších se objevili i před týdnem, aby si cvičně dvakrát vyběhli Sněžku bez zátěže. Během vánočních svátků zdolávali pětikilometrovou sjezdovku v Itálii. A v létě se chystají do Ekvádoru, na sopku a do džungle.

Ve všedních dnech tenhle dobrodruh, co projel svět na kole a napsal o tom knížku, trpělivě učí děti hrát na flétnu v hudebce. „Baví mě to, žáci mě snad i mají rádi,“ pousmál se. Na flétnu hraje odmalička, ve čtyřech začal na zobcovou a v šesti na příčnou. „Máma je flétnistka a hobojistka. Vždycky jsem si říkal, že nikdy nechci učit na hudebce a na jedné škole s mámou. A jak to dopadlo? Už tam jsem třináct let,“ přiblížil životní profesi.