Najdou se však stále tací, kteří ho odhodí někde u lesa nebo u silnice. Proč to dělají? Chtějí se buď vyhnout čekání, protože je ve dvorech v posledních týdnech rušno, odpad se jim nechce třídit nebo nechtějí za jeho umístění platit. Poslední důvod se podle Daneše Raicha, který má na starosti například sběrný dvůr v Dobrušce, týká především obyvatel menších obcí, kde místo na odložení odpadu často chybí.


„Obce, které nemají sběrné místo, mají povinnost ze zákona dvakrát do roka zajistit mobilní kontejnery. Některým lidem to ale nemusí stačit, a místo toho, aby odpad odvezli do dvora a museli za to zaplatit, raději ho vyhodí někde u lesa," popisuje.
Jeho slova potvrzuje i Gabriela Marková z odboru životního prostředí v Rychnově nad Kněžnou. Černé skládky tu řeší každý rok.

Za likvidaci skládek město zaplatí kolem deseti tisíc ročně. Problémovou lokalitou u okresního města je například oblast kolem Budína.
„Myslím si, že odpad na tyto skládky neodhazují obyvatelé Rychnova. Ti mají možnost zavést ho zdarma do dvora, jelikož platí místní poplatek, který činí pět set korun," říká úřednice rychnovské radnice. Zakladatel skládky se podle ní najde jen těžko.


Situace se podle některých oslovených lepší. V Kostelci nad Orlicí evidují každoročně míň a míň černých skládek. Podle Marcely Černohorské, která má ve městě na starost odpady, je to tím, že jsou obyvatelé zodpovědnější a nepotřebné věci odváží do dvora.


Lidé se někdy zlobí


Ten ho od obyvatel Kostelce, kteří platí místní poplatek ve stejné výši jako v okresním městě, přijímá zadarmo. „Před lety bylo skládek více. Objevují se však stále – především v lesních porostech – například v lokalitě Lipová stráň," prozrazuje.


Proč lidé odhazují elektroniku a odpadky do přírody, nechápe ani Antonín Urban. Ten odpovídá za sběrný dvůr v Kostelci. „Možná v tom hraje roli adrenalin. Lidé jsou také rozčílení, že musí občas čekat a také že je potřeba odpad zvážit a roztřídit. Někdy to berou jako šikanu," popisuje.


A to je problém, se kterým se zaměstnanci sběrných dvorů poměrně často potýkají. Podle Antonína Urbana si průměrně jednou za den musí vyslechnout nadávky a nepříjemné připomínky. „Někdy jsou to i vulgarismy. Někteří lidé nechápou, že je potřeba dodržet pravidla," svěřuje se.
Daneš Raich s ním souhlasí. Podle něj je situace všude stejná. „Sběrný dvůr není skládka. Odpad je potřeba roztřídit a pak s ním náležitě zacházet. Ale je to člověk od člověka a někdo se zkrátka neumí chovat slušně," říká.


Monitor místo hub


Sběrné dvory přijímají vyřazenou elektroniku, velkoobjemový, nebezpečný a biologický odpad – ten především v jarním období, kdy se uklízí na zahradách. To vše zadarmo. Pokud chtějí lidé vyhodit například ojeté pneu či stavební suť, musí zaplatit. A i to je důvodem, proč při procházce občas narazíme na „pneumatikové zákoutí".


„Jednu věc nikdy nepochopím – když v lese místo houby narazím na starý monitor od počítače," vypráví Urban. Zpětný odběr elektronických přístrojů je totiž zadarmo pro každého – nejen pro obyvatele obcí, pod které konkrétní sběrný dvůr spadá.

Jak často a s čím jezdíte do sběrného dvora ?

Renata Felcmanová, 43let
Doudleby nad Orlicí
Do sběrného dvora vozíme hlavně staré elektrospotřebiče. V poslední době to není tak často, spíš jednou dvakrát do roka.

Michal Hemelík, 33 let

Týniště nad Orlicí
Do dvora jezdím tak dvakrát do roka. Nejčastěji tam vozím pneumatiky a staré nepotřebné věci ze stodoly, kterou vyklízíme.

Libor Zerzáň, 40 let
Brno
Odpad do sběrného dvora zavezu zhruba dvakrát do roka. Naposledy jsem tam jel se starou televizí, nábytkem a matracemi.

Ivana Vrbová, 42 let
Kostelec nad Orlicí
Většinou tam odvážíme železo a plechovky. V poslední době jsme odváželi i papír. Jezdíme tam tak dvakrát třikrát do roka.

Martina Benešová, 27 let

Rychnov nad Kněžnou
Do dvora nic nevozím – nemám proč. Opad dávám do popelnice. Rozhodně ho však třídím. Zvlášť vyhazuji pet lahve a papír. ⋌(zem)