S chutí říkáme, že Česká republika náleží k houbařským velmocím. Tři ze čtyř domácností houby sbírají. Recepty na úpravu se objevují už v prvorepublikových kuchařkách, ale své místo a široké využití mají 
i v moderní gastronomii.

Houby jsou zdrojem bílkovin (v sušených houbách 36 procent i více), vlákniny či vitaminů B a D. Mají nízký obsah kalorií i tuku. 
V některých byl zjištěn obsah léčivých látek. Hlívy působí proti vysokému cholesterolu a šitake podporuje imunitu organismu. Jejich konzumace je však spojována také s alergiemi, těžkými kovy a otravami.

Houby jsou zároveň výhodným obchodním artiklem, lidé si sběrem často přivydělávají.

„Trendy v cenách hub se rychle mění. Záleží, co a kde právě roste. Za hřibovité můžete dostat nyní od 80 do 150 korun za kilogram, lišky stojí kolem 130 korun a ceny většiny ostatních se pohybují od 40 do 100 korun," sdělil Stanislav Bečvář z jedné pražské výkupny.

A letošní sezona, oproti té loňské, sběračům vyloženě přeje. Objevují se druhy, které v našich lesích minimálně dvacet let nerostly.

„V posledním týdnu lze narazit na vzácného ryzce syrovinku, velmi oblíbenou houbu dědečků a babiček," uvedl Jan Borovička z České mykologické společnosti. Objevují se u nás ale i zcela nové jedlé druhy, invazivní houby, které se vlivem teplejšího počasí stěhují ze Středomoří (např. hřib Dupainův či hřib měďový). Mění se i sběračské návyky. „Mohu potvrdit, že lidé rozšiřují spektrum hub, které sbírají. Populárními se stávají růžovky. A z toho důvodu se častěji objevují záměny za jedovatou muchomůrku tygrovanou," uvedl přední český mykolog Vladimír Antonín.

Houby.

Denis Drahoš

Na Orlickoústecku teď houby moc nerostou, je třeba vyjet jinam

Orlickoústecko – Nad fotografiemi plných košů hub, které zaplavují sociální sítě, mohou houbaři z Orlickoústecka jen lítostivě vzdychat. Tady rostou málo, nebo vůbec.

U NÁS PABĚRKOVÁNÍ

„Ve východních Čechách, na Pardubicku nebo Orlickoústecku, je to docela špatné," potvrzuje mykolog Libor Tmej. Podle jeho slov houby rostou ve vyšších polohách, v podhůří Jeseníků, v Orlických horách, Železných horách, na Železném vrchu… Sice se najít dají, třeba hřib hnědý nebo smrkový, ale v porovnání se zbytkem republiky to není žádná sláva. „Je to takové paběrkování oproti tomu, co roste jinde," konstatuje mykolog.

JUBILEJNÍ VÝSTAVA HUB

Choceňský mykologický klub chystá na třetí víkend v září tradiční výstavu hub, letos dokonce jubilejní třicátou. Podle Libora Tmeje houby rostou hlavně v září a v první polovině října, takže vášniví houbaři budou mít na zámku v Chocni určitě na co se dívat a co obdivovat. „Vždy máme vystaveno kolem čtyři sta druhů hub, tento počet bychom chtěli ještě překonat," doufá mykolog.

MYKOLOGICKÁ PORADNA

Říká se, že každá houba je jedlá, některé ovšem jen jednou. Pokud neznalý houbař tápe nad tím, co má vlastně v košíku, nechce se splést a přivodit si otravu jedovatými nebo nesprávně zpracovanými houbami, může se obrátit na mykologickou poradnu v Chocni. V provozu je na zámku každé pondělí. „Po čtyři poradny se sešlo kolem 150 druhů hub," podotýká Libor Tmej s tím, že šlo hlavně o nálezy odjinud. Na jiných místech tedy o houby není nouze.
Našly se i vzácné druhy. „Asi ta nejvzácnější houba, co našli kolegové na Zábřežsku, se jmenuje lanýžovec holubinkovitý, je to podzemní houba, velmi velmi vzácná a prvonález pro východní Čechy," přidal raritu mykolog.

Houbaře potěší výstavy hub

Orlickoústecko – K září patří i výstavy hub. Největší – co do počtu vystavených druhů hub a návštěvností – bývá na Orlickoústecku výstava Mykologického klubu v Chocni, kterou pořádá ve spolupráci s Orlickým muzeem. Pro mykology bude letos jubilejní, ve dnech 16. až 18. září provoní houby místnosti choceňského zámku již po třicáté. Chybět nebude ani odborný výklad nebo určování hub.

Tradici má i výstava hub v Králíkách, konat se bude v muzeu ve dnech 1. až 3. září. Kalendář České mykologické společnosti počítá i s výstavou ve Vysokém Mýtě (20. a 21. září).