S věrností čápů to není až tak žhavé, říká ornitolog

Odborníci se nejdřív obávali, že se už letos na komíně žádní čápi neobjeví. V Libanonu, přes který táhnou, je totiž lidé zabíjejí po tisících. „Doslova je masakrují, mají to tam jako sport,“ upozorňuje ornitolog Josef Vrána, který populaci čápů bílých v kraji dlouhodobě sleduje.

Pár nakonec k radosti místních dorazil, ale o více než dva měsíce později, než například čapí dvojice v nedalekých Bohuslavicích. Tam byla poprvé k vidění už 24. března a za čtrnáct dnů dokonce samice snesla vejce. „Někteří čápi se při podzimním odletu přesunou až do Namibie, nebo Jihoafrické republiky. Pak to na jaře mají domů místo tisíce, nebo dvou tisíc kilometrů třeba až deset tisíc,“ vysvětluje ornitolog zpožděné zahnízdění.

Jestli je ale na pivovarském komíně stejný čáp, jako například loni, není jisté. Podle záběrů z kamery umístěné naproti hnízdu to vypadá, že čápi nejsou okroužkovaní. Navíc, zatímco jedni se vrací opakovaně do stejného hnízda, druzí tradici náhle změní a usadí se jinde.

Například loni se v Třebařově na Svitavsku zabydlel čáp, který čtyři roky předtím hnízdil na stejném místě u polského Opole. „Zase ho tam čekali, instalovali kvůli němu dokonce kameru, aby ho mohli sledovat. Jenže on si našel partnerku v Třebařově, kde odchovali mláďata. A letos už zase pro změnu zahnízdil v jižním Polsku,“ říká ornitolog Vrána.

A zdaleka to není jediný případ čapí přelétavosti. „Čáp z Německa hnízdil jeden rok u Opočna pod Orlickými horami, druhý rok se nevrátil, a objevil se u Pelhřimova. S věrností čápů to prostě není až tak žhavé,“ usmívá se Vrána.

Počet čapích párů v hradeckém kraji podle odborníků kolísá od 65 do 70. Evidovaných hnízd je okolo stovky. Nejčastěji jsou na komínech, nebo na sloupech s náhradní podložkou ke hnízdění. „Mají rádi, když je hnízdo vysoko a nic jim necloní. Je českou raritou, že máme nejvíc čápů na komínech, ale téměř vůbec žádné nemáme na stromech,“ uvádí Josef Vrána.

Místo pro hnízdění si vybírají relativně jednoduše - podle potravy. „Jsou místa, kde nemají co žrát, třeba u Březhradu u Hradce, je tam řepka, kukuřice, dálnice, domy. Proto se přemisťují do nadmořské výšky kolem 500 metrů, kde nacházejí pastviny a potravu. A je jedno, jestli zahnízdí v centru města nebo někde na vesnici,“ dodává ornitolog.

Mezi nejznámější a pravidelná hnízdiště v okrese patří nejen ta na pivovarském komíně v Trutnově, továrních komínech v Bohuslavicích nebo Královci. Jsou tu i další, například ve Vlčicích na sloupu s podložkou, asi jedenáct metrů vysoko nad zemí. Stabilním místem pro čápy jsou i Bílé Poličany, Batňovice nebo Dvůr Králové nad Labem, naopak zcela nové hnízdo je v Mladých Bukách. Na Trutnovsku by podle ornitologů letos mělo být jedenáct nebo dvanáct párů.

Zabíjení je vlčí práce. Nasaďte na ně elektriku, radí odborníci