Na stanovení rekordu dohlížel komisař Tomáš Hrábek z Agentury Dobrý den z Pelhřimova. „Rekord bude evidován v České databance rekordů v Pelhřimově a zařazen do nejbližšího vydání České knihy rekordů,“ nastínil, kde se trutnovská událost objeví.

"Agentura Dobrý den nám stanovila přesné požadavky, jak musí permoníci vypadat, abychom splnili kritéria k uznání rekordu. Museli mít kápi, košilku, opasek, lucerničku nebo krumpáček," přiblížil pokyny pro překonání rekordu Jan Duduš, zakladatel spolku Rýbrcoul - duch hor. "Jsme nadšení, že se akce chytily školky a školy. Celý rok se podílí na našich aktivitách, spojených s Rýbrcoulem,“ ocenil.

Agentura Dobrý den eviduje ročně zhruba 300 rekordů, za dobu třicetileté existence jich zaregistrovala kolem deseti tisíc. „Osm let jsme dokonce dělali dodatky české verze Guinessovy knihy rekordů, stejně jako Francouzi, Němci, Rusové a Poláci, než tato vydání zrušili,“ doplnil Luboš Rafaj, šéf české databanky rekordů a kuriozit.

Podle komisaře Tomáše Hrábka snad neexistuje bytost z říše pohádek a strašidel, kterou by v agentuře neevidovali pro rekordní zápisy. „Bylo jich opravdu hodně. Víly, čerti, mikulášové, andělé. Je to opravdu dlouhá řada bytostí, které jsme sčítali,“ uvedl.

Večerní vyvrcholení sobotní akce Rýbrcoulovo podzemí, při kterém povstal z krkonošských hlubin duch hor, bylo zkrápěné vytrvalým deštěm. Kvůli němu organizátoři ze spolku Rýbrcoul – duch hor zrušili průvod s permoníky na Krakonošovo náměstí. Přesto událost provázel velký zájem veřejnosti. „Za permoníky se převléklo 156 dětí, nechtěli jsme je vystavovat riziku onemocnění. Proto jsme průvod zrušili a večerní program přesunuli před Uffo,“ vysvětlil Jan Duduš ze spolku Rýbrcoul – duch hor.

Do celoročních příprav a organizace se zapojilo 250 lidí. Ráno začal program v Areálu Mladé Buky, odpoledne ožilo prostředí kolem trutnovského Uffa. "Skupina nadšenců, která aktivně působí a sdružuje lidi, zaslouží obdiv. Je dobré, že připomínají historii a pověsti o duchovi hor. Je to přínosná aktivita, kterou město podporuje," řekl starosta Trutnova Ivan Adamec.

Podle něj je podstatné přípomínat, že Rýbrcoul a Krakonoš nejsou dvě odlišné bytosti, ale stejné. Rýbrcoul se označuje podle historických pramenů za předchůdce Krakonoše. "Prvního Rýbrcoula jsme měli v Trutnově na kruhovém objezdu. Je zajímavé, že právě tato socha byla podnětem pro aktivity členů spolku, jak sami přiznali," dodal Ivan Adamec.

Pro rok 2020 Rýbrcoul plánuje invazi na polské území. „Spojili jsme se se Svazkem obcí Východní Krkonoše, který nám pomáhá v přeshraniční spolupráci s městem Kowary. Příští rok bychom chtěli například rozšířit krkonošskou hru na polské území. Stojíme o přeshraniční workshopy, představíme našeho Rýbrcoula na jejich festivalu. Domlouváme vystoupení českých kapel v Kowarech a těch polských zase na našem oblíbeném festivalu Otevřené hospody. Snad jednání dobře dopadnou,“ prozradil Jan Duduš další plány.

Členové spolku již v pátek, den před akcí, otevřeli Rýbrcoulovu naučnou stezku v městském parku.

Spolek Rýbrcoul - duch hor byl založen v prosinci 2017. Jan Duduš už někdy v říjnu 2017 nastínil prvotní myšlenku o Rýbrcoulovi dlouholeté kamarádce a spoluzakladatelce spolku Heleně Hardikerové. „Úplně živě si na to vzpomínám, jak počátkem všeho bylo slovo, a to slovo bylo ne. Řekla ne, že je to blbost. Nicméně jsme se dohodli na tom, že budeme hledat cestu, jak z ne udělat ano. A ta cesta se našla. Prvotní myšlenkou bylo jen uspořádat průvod mýtických a mystických postav, které jsou spojeny s naším krajem,“ připomněl, jak to vůbec všechno začalo.

Původním cílem spolku bylo vzbudit zájem o dějiny Krkonoš a podhůří. „Neosobujeme si právo na odborný výklad historie. V oblasti působí mnoho zájmových sdružení a společenství odborníků, kteří se dané tématice věnují dlouhodobě a profesionálně. S řadou z nich Rýbrcoul – duch hor spolupracuje. Čím víc informací jsme vstřebali, tím víc víme, jak moc nevíme. A jsme čím dál zvědavější. Naším přáním je probudit stejnou zvědavost i u široké veřejnosti,“ poznamenal zakladatel aktivního spolku.