Restaurátor Národního muzea Karel Křenek instaloval historický tisk do speciálně připravené vitríny v bílých rukavicích. „Je napsaný na pergamenu s barevnými vrstvami, což je velmi citlivý materiál. I nepatrný pohyb může způsobit poškození,“ vysvětlil Křenek, proč instalaci provází přísné bezpečnostní podmínky.

Svědčí o tom třeba fakt, že na poslední chvíli pracovnice muzea otáčela světla, aby byl dokument vystavený v dostatečném přítmí. Je totiž extrémně citlivý na světlo. Vitrína zase zajišťuje stálou teplotu 18 stupňů Celsia a vlhkost 50 procent.

PŘÍPRAVA DVA ROKY, VÝSTAVA DVA DNY

Vystavení vzácného dokumentu, který je běžně uložený v papírových obálkách v depozitu Národního muzea, je přitom zcela ojedinělé. „Ukazuje se méně než korunovační klenoty,“ upozornila Dana Humlová, ředitelka Městského muzea ve Dvoře Králové.

Podle ní královédvorské muzeum výstavu připravovalo zhruba dva roky. „Bylo tam spousta podmínek, které jsme museli splnit. Od zajištění klimatického prostředí po bezpečnost a pojištění,“ řekla Humlová.

Dvůr Králové viděl originální rukopis naposledy před padesáti lety. Tehdy sem přijel v taxíku. Nyní tu stráví čtyři dny. Veřejnost ho může vidět během soboty a neděle, vždy od 8 do 20 hodin. Po celou dobu bude pod dohledem kurátora výstavy. V pondělí se pak vydá na cestu zpět do Prahy.

SPORY O PRAVOST VEDOU DODNES

Rukopis královédvorský je psaný staročeštinou na sedmi pergamenových dvojlistech. Obsahuje celkem 14 písní. V době národního obrození se stal spolu s Rukopisem zelenohorským pro některé významnou vzpruhou, pro jiné nacionalistickým symbolem.

Podle Václava Hanky, který ve věžní kobce kostela sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové společně s kaplanem Pankrácem Borčem text objevil, měly texty vzniknout ve 13. století. Do dnešní doby se vedou spory o jejich pravost.

Podkrkonošské město však nález proslavil. Kvůli rukopisu se sem sjížděli badatelé a osobnosti české kultury už od 19. století. Přednášku tu měl například i budoucí československý prezident Tomáš Masaryk.

„Můj soukromý názor je, že Rukopis královédvorský pravý je. S kolegyněmi v muzeu se na tom ale neshodneme,“ zasmála se ředitelka královédvorského muzea Dana Humlová.