Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Romantika venkovského lékaře? Mladé neláká

Lanškroun - Praktických lékařů 
v důchodovém věku přibývá. Mladých je sice dostatek, ale nechtějí do problematických lokalit, a tak v řadě oblastí chybí.

5.5.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Lanškroun nabídl městský byt. Ani to nového pediatra nepřilákalo

Pardubický kraj má v současné době vyhlášené výběrové řízení na pozici praktického lékaře pro děti a dorost v Žamberku. Pediatra loni intenzivně hledal i Lanškroun, když v létě náhle ukončil praxi lékař Ivo Beránek. Do výběrového řízení se však nikdo nepřihlásil.

Nového pediatra se do města snažilo přilákat i vedení Lanškrouna, když nabídlo, že mu mimořádně přidělí městský byt. „Ani to se nesetkalo s odezvou," podotkl starosta Radim Vetchý a dodal: „Komunikoval jsem i se zástupci Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost České republiky a ti byli skeptičtí, že budeme úspěšní."

Problém s chybějícím pediatrem probírali lanškrounští radní i s hejtmanem Pardubického kraje, který přijel do Lanškrouna na pracovní návštěvu. Podle Martina Netolického hrozí v kraji, hlavně v periferních oblastech, i nedostatek stomatologů. „Snažíme se na tuto situaci upozorňovat ministerstvo zdravotnictví, které reaguje snahou o vypsání dotačního titulu pro mladé lékaře, kteří by šli pracovat do území," konstatoval hejtman. Samosprávy podle jeho slov mohou pomoci pouze nabídkou bytů či výhodných pronájmů, to však v případě Lanškrouna nepomohlo. „Město má velmi omezené možnosti," povzdychl si Radim Vetchý.

Rodiče, kteří své dítě včas nestihli přeregistrovat ke zbývajícím dvěma obvodním lékařům v Lanškrouně, museli hledat pediatra v okolí. U VZP měl lékař, který se rozhodl pro dlouhodobý pobyt v zahraničí, registrováno 889 pojištěnců. „VZP zajišťuje všem svým klientům na celém území ČR dostupnost zdravotní péče tak, jak jí to ukládá platná legislativa. Lanškroun a okolí v tomto nejsou výjimkou," uvedl tiskový mluvčí VZP Oldřich Tichý a pokračoval: „Konkrétně co se týče dostupnosti praktického lékaře pro děti a dorost, musí být pro každého pojištěnce dostupný v dojezdové vzdálenosti maximálně 35 minut jízdy osobním vozem." Podle lanškrounského starosty však cestovat s dětmi za pediatrem do měst v okolí není žádný komfort. „Budeme se snažit dál, ale z mého pohledu jsme naše možnosti hodně vyčerpali. Už se můžeme spolehnout jen na zázrak, že by nějaký dětský lékař chtěl mít v Lanškrouně ordinaci," dodal na závěr starosta.

Mladí praktici chybí hlavně v pohraničí

Zatímco zájem mladých praktiků mít ordinaci v Praze je obrovský, sehnat doktora například na Sušicko, ačkoli nejde o žádnou problematickou lokalitu, je skoro nemožné. „Podstatná část lékařů se blíží do důchodového věku, nebo už v něm je. Nyní již ale ročně přichází do oboru 200 nových doktorů, což by mělo pokrýt generační výměnu," řekl Deníku místopředseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Mladých praktiků je tedy dostatek, je ale třeba najít způsob, jak je motivovat, aby šli do neatraktivních oblastí. Chybí hlavně v pohraniční, sociálně problematických lokalitách nebo tam, kde je obtížnější klientela. Mladí vysokoškoláci do malých měst v pohraničí zkrátka odcházet nechtějí.

Se snahou přilákat je do nejohroženějších oblastí vyhlásil ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) program, v jehož rámci si začínající praktici mohou zažádat o 250 tisíc korun na vybavení ordinace a dalších 250 na plat sestry. Nakolik to situaci změní, se ukáže nejdříve příští rok.

Větší roli by ale podle lékařů měly sehrát i obce 
a kraje, které nové doktory potřebují. „Například v Německu, kde mají v příhraničních oblastech stejný problém, lékař dostane dotaci na zřízení praxe nebo zvýhodněnou cenu pozemku na stavbu domu," dodává Šonka. Již dnes například Královéhradecký kraj slibuje mladým lékařům jednorázové stipendium ve výši 120 tisíc korun, zůstanou-li další čtyři roky v jejich oblasti. Problém nedostatku doktorů řeší celá Evropa. Na Západě ale mají tu výhodu, že jim „díry" zaplňují kolegové z Východu.

Jednou z příčin generační mezery u praktických lékařů v Česku byl výpadek vzniklý za dob exministra zdravotnictví Davida Ratha, který na čas úplně zrušil postgraduální přípravu mladých lékařů na katedře všeobecného lékařství IPVZ. „Byly to dva roky, kdy neatestoval jediný praktik. Za tu dobu došlo k výpadku zhruba 300 lékařů, což se později projevilo," vysvětluje Šonka. Dalším důvodem předchozího nezájmu studentů medicíny o tento obor byla nízká prestiž tehdejších „obvoďáků".

VÍCE KOMPETENCÍ 
UŠETŘÍ ČAS I PENÍZE

Oproti době před dvaceti lety se postavení praktického lékaře v našem systému zdravotnictví zlepšilo, ale rozhodně nejsme na úrovni srovnatelné s okolními vyspělými zeměmi. „Praktik stále není stavěn na úroveň, kterou si zaslouží. Nejvíce nás nyní trápí omezené kompetence v předepisování léků. Celkově to pak pociťují hlavně pacienti. Prodlužují se čekací doby, po zrušení regulačních poplatků roste počet návštěv 
a i kvůli zahlcení administrativou na pacienta nemáme tolik času," říká předseda Sdružení praktických lékařů Václav Šmatlák.

Právě v počtu kontaktů pacienta se zdravotnickými zařízeními patříme k absolutní světové špičce, přitom řadě z nich by se dalo předejít zvýšením kompetencí praktických lékařů. I proto bojují za to, aby mohli předepisovat víc léků a omezit tak přeposílání k dalším specialistům. Chtějí i provádět širší diagnostiku, například ultrasonografické vyšetření, které je pro jejich kolegy v zahraničí běžné.

V okolních zemích, kde se tento obor vyvíjel bez přerušení, má praktik jinou roli, širší kompetence 
a v celém systému zastává mnohem významnější místo. „Pokud dobře funguje primární péče a je dost praktických lékařů, kteří mohou efektivně a dobře léčit, systému to šetří peníze. Jsou země, kde 80 procent pacientů zůstává v péči praktika, jen 20 procent pokračuje zdravotním systémem dál," uzavírá Šonka.

ZDENA KOLÁŘOVÁ

Vzdělaný personál je plošný problém

Orlickoústecko – S nedostatkem zdravotnického personálu se potýkají i zdravotnická zařízení v okrese. Nové lékaře či lékařky hledá Orlickoústecká nemocnice i Rehabilitační ústav v Brandýse nad Orlicí. V inzerátech slibují perspektivní práci, ale i zajímavé finanční ohodnocení. O personální situaci se nedávno zmínil i generální ředitel nemocnic Pardubického kraje Tomáš Gottvald v on-line rozhovoru pro Deníky. „Do budoucna vnímám jako největší riziko nedostatek vzdělaného personálu, což je problém celé ČR, který má více důvodů," řekl na otázku, v jaké kondici nemocnice jsou. (daf)

Autor: Redakce

5.5.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Adolf Klepš

Hlasovat lze i pro zesnulého náčelníka krkonošské horské služby

Ilustrační fotografie.

Křovičtí hasiči zvou na zabíjačkové pochoutky

Opočno vzdorovalo Náchodu polovinu utkání

Opočno - Páté kolo Krajské hokejové ligy nabídlo souboj týmů ze suterénu tabulky, ve kterém poslední Opočno hostilo předposlední Náchod. Z výhry se radovali hosté, domácí Baroni stále čekají na první bodový zisk.

V obci Přepychy přivítajío víkendu nové občánky

Přepychy - V Přepychách přivítají do života další čtyři nové občánky. Stane se tak v sobotu 21. října v kapli Panny Marie v údolí Dřízna.

Lukavice hostí lídra z Javornice

Rychnovsko - Krajská I. B třída nabídne o víkendu hned tři okresní derby.

Kraj chce slučovat střední školy

Královéhradecko - Kapacity středních škol dvakrát převyšují počet žáků devátých tříd.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení