Podnět nyní poputuje na ministerstvo kultury, které má v rozhodování o vyhlášení konečné slovo. Pokud i ministerstvo uzná žádost hradecké radnice za opodstatněnou, přibude na seznam památek vila architekta Oldřicha Lisky ve Střelecké ulici, zbývající část areálu škol V Lipkách a věžový vodojem na Novém Hradci Králové.

Podle vedoucího odboru památkové péče Jana Falty jsou právě tyto stavby s to u ministerských úředníků uspět. „Vybírali jsme poctivě a domnívám se, že naše podněty by měly být úspěšné," řekl Jan Falta a přiblížil, proč se památkáři, potažmo město, rozhodlo nominovat právě navrhované stavby.

V případě areálu školy v Lipkách, z pera architekta Josefa Gočára, by se podle vedoucího odboru mělo jednat o sjednocení všech budov, z nichž část již na seznamu památek zapsaná je.

„Jedná se o druhou polovinu školy. Starší část objektu, jež se již na seznamu památek vyskytuje, vznikla v roce 1928 podle návrhu Josefa Gočára. Druhá polovina z roku 1959 nese také Gočárův odkaz, i když ji podle jeho koncepce navrhl architekt Václav Rohlíček," uvedl Jan Falta s tím, že celý školní okrsek je významný jak z architektonického, tak  i z ideového pohledu a jako celek by si ochranu zasloužil.

Hradecká radnice usiluje o zapsání tří dalších objektů na seznam kulturních památek. Kromě školy z dílny Josefa Gočára, respektive Václava Rohlíčka, zaslalo ministerstvu kultury, které má rozhodující hlas, podnět i na vilu ve Střelecké ulici.

Okna, hala, krb

Jejím tvůrcem byl v roce 1932 architekt, urbanista a výtvarný návrhář Josef Liska, spolupracovník Jana Kotěry a Josefa Gočára.

V přízemí si Liska navrhl vlastní projekční kancelář a kreslírnou a archivem, v patře měl umístěný byt. Později v budově sídlila mateřská škola, nyní objektu využívá živnostenský úřad.

„Objekt je zachován ve velmi výborném stavu, jsou tam například unikátní ocelová okna, která již byla v minulosti obnovena, ačkoliv to nebyla kulturní památka. Za pozornost stojí i vstupní hala či zajímavý krb," uvedl vedoucí hradecké památkové péče Jan Falta, který má za to, že v případe Liskovi vily se nejedná jen o architektonickou hodnotu samotné stavby, ale dům má přidanou hodnotu i svým umístěním. „Je součásti pootevřeného urbanistického bloku, jehož dominantou je věž Sboru kněze Ambrože. I z tohoto hlediska stojí za to aby byla vila kulturní památkou vyhlášena," uvedl Jan Falta.

Don si počká

Poslední fascikl podnětů na ministerstvo kultury bude obsahovat dokumentaci k vodojemu, který již od roku 1937 „shlíží" z téměř čtyřiceti metrů z kopce sv. Jan na Hradec Králové. Vodojem podle návrhu Bohuslava Drahoše z Vysokého Mýta, vybudovaný firmou bratří Capoušků představuje jednu z typických dominant města a zajímavou technickou památku. „Je to stavba velmi zajímavá z konstrukčního i architektonického hlediska. I ona symbolizuje vzepětí města Hradce Králové. Tady ne však na poli kultury nebo vzdělávání, ale na poli technického zabezpečení pro chod města," uvedl Jan Falta.

Na radnici se sešly také další podněty k prohlášení některých dalších objektů za památky, týkaly se například benzinové stanice v Koutníkově ulici či obchodního domu Don z roku 1974 v centru města. „Rada tyto podněty předá odborné organizaci státní památkové péče, aby s nimi nějak naložila," informoval Jan Falta.