„Člověk se tak zorientuje, kde a co hledat. Také se seznámí se základními výrazy a bude „v obraze". Pak je dobré si vzít to, co je doma k dispozici. Tedy vlastní rodný list, oddací a úmrtní listy svých rodičů, babiček a dědečků. Prostě si dát dohromady všechno, co má, aby zjistil, jak je to provázané," vysvětlila první krok Kateřina Pavlíková ze Státního oblastního archivu.

Dále je dobré podívat se na to, odkud je poslední známý předek, většinou prababička či pradědeček a zjistit, jestli údaje o nich jsou na matrikách na úřadě nebo zda jsou uloženy v archivu. „Protože začátkem dvacátého století je to různé. Někteří jsou v archivech, jiní na úřadech. Také doporučuji si pořídit kopii záznamu," říká Kateřina Pavlíková.

Cesta do archivu

Pak následuje cesta do archivu. Ten jediný v našem okrese je v Rychnově nad Kněžnou. Dost práce může člověku ulehčit to, pokud je digitalizovaný. Každý archiv to má organizované jinak, podle svých možností. Pak už je to jenom o hledání.

„U nás neexistují žádné databáze, kam by člověk zadal jméno a příjmení a vygenerovalo by mu to rodokmen. Takže musí jít zápis po zápise a krok za krokem, pokud to chce dělat pořádně," uvedla Kateřina Pavlíková, podle níž vytvořit si svůj rodokmen sám stojí jenom čas. Pokud by člověk musel do archivu, tak samozřejmě musí zaplatit ještě cestu.

„Za půjčení v archivech se neplatí nic, pokud si neobjednává kopie matričních záznamů. Opis stojí padesát korun a fotografie je podle formátu asi od pěti do třinácti korun. Pokud někdo jede do archivu, tak si to může sám fotit digitálním fotoaparátem. To je také zadarmo," řekla Kateřina Pavlíková.

Další možností je nechat si ho zhotovit od soukromé společnosti, která se zabývá genealogií. „Obvykle si počítají kolem 300 až 500 korun za hodinu práce, ale každý to hodnotí jinak. Někdo to má třeba za vyhledaný údaj. Rodinná kronika se pak pohybuje třeba i v řádech několika desítek tisíc korun," dodává Kateřina Pavlíková.