Přes deset tisíc rodičů, kteří neplatí soudem přiznané alimenty, vyšetřovala v loňském roce policie. Dětí, kterým peníze (většinou od otce) nechodí, je ale ve skutečnosti mnohem víc.

„Celkový problém může být až dvojnásobný, jen se odehrává v šedé zóně, kam statistiky nedosáhnou," upozorňuje Petr Sýkora, předseda Asociace neúplných rodin.

Na policii se totiž bývalí partneři obracejí až v krajním případě, když se k penězům nedokážou dostat jinými cestami řadu měsíců.

Nejvíce dlužníků, jejichž případy řešila policie, žije v Ústeckém a Středočeském kraji – v každém kolem 1,5 tisíce. Když se počet vyšetřovaných kauz srovná s počtem neúplných rodin v krajích, nejhorší je situace na Karlovarsku – tam peníze nechodí skoro devíti procentům dětí s přiznaným výživným.

Proč neplatí?

Celkem neplatiči dluží kolem deseti miliard korun. V průměru je to 92 tisíc na „hříšníka", jelikož alimenty neposílá zhruba po dobu tří let, spočítala Asociace neúplných rodin.

Vedle „chronických neplatičů", kterými jsou většinou recidivisté, jsou to i lidé, kteří se dostali do tíživé finanční situace. Nebo ti, kteří zkrátka jen občas zapomenou včas zaplatit. Je mezi nimi také několik „obětí systému", jimž bylo vyměřeno vyšší výživné, než reálně zvládají hradit.

Nejčastějším typem neplatiče je však podle analýzy portálu VašeVýživné.cz člověk, který by platit mohl, ale nedělá to. „Ignoruje dohody a testuje, kam až může ve svém chování zajít," píše se v analýze. Dluh většinou uhradí ve chvíli, kdy mu začne hrozit trestní oznámení či exekuce.

Vězení moc nepomůže

Samoživitelkám situaci příliš neulehčuje ani stát. Když nastane problém, posílají si je úřady mezi sebou, nakonec je nasměrují na policii.

Jenže ta má spíše pravomoc potrestat neplatiče, než vymoci peníze.

„Zanedbání povinné výživy je druhý nejčastější trestný čin, každý desátý obžalovaný stojí před soudem právě kvůli tomu," říká Denisa Vopinková, odborná poradkyně projektu VašeVýživné.cz.

Jenže když neplatič skončí ve vězení, problém se ještě prohloubí. „Je to kontraproduktivní," říká Vopinková. Vězni si totiž vydělají nejčastěji jen pět tisíc korun – pokud tedy vůbec pracují.

Tento problém si uvědomuje i ministerstvo spravedlnosti. „Pokud by došlo k určité valorizaci výše odměn vězňů, mohlo by to mít pozitivní vliv i na zvýšení částek, které by mohly být posílány na úhradu výživného," tvrdí resort v aktuální analýze k výživnému.

Ostatně podle ní v loňském roce skončilo „natvrdo" za mřížemi skoro devět set rodičů zanedbávajících povinnou výživu.

Díky za růst

Výhledově by neúplným rodinám mohl pomoci zákon o zálohovaném výživném, který nyní leží v Poslanecké sněmovně. Dlužné výživné by podle něj měl proplácet stát, pak by ho vymáhal na provinilcích sám.

Jenže vzhledem k tomu, že do voleb zbývá jen pár měsíců, se norma pravděpodobně nestihne schválit.

V posledních letech samoživitelkám alespoň zčásti pomáhá „neviditelná ruka trhu". Počet případů neplacených výživných šetřených policí klesá i díky tomu, že šlape ekonomika, což vede k poklesu nezaměstnanosti i růstu platů.