Teploty v těchto třech dnech konečně vystoupaly do jarních hodnot venku, stejně jako v sále Pelclova divadla, kde hned první akce Šlitrovy příznivce opravdu rozehřála.


Divadlo Semafor se zde představilo s komorní hudebním kabaretem Levandule, o němž Jiří Suchý napsal: „Snažíme se o to, aby hudba lahodila uchu a komedie otřásala bránicemi – obojí je prý zdravé."


Dvacátý, jubilejní 
a také speciální


Jarní nálada pokračovala v Pelclově divadle i v sobotu. K tomu, v čem je dvacátý ročník Šlitrova jara speciální, Jan Tydlitát, řekl: „Například v tom, že jsme vybírali kapely, které hrály na prvním ročníku. Jednou z nich je Harmcore jazzband Praha. Jeho vedoucí – klarinetista a zpěvák prof. Harmáček tady začínal před dvaceti lety jako šéf Causa Bibendi, což byl salónní swingový pražský orchestr. On sám si ani neuvědomil, že tady už byl, takže setkání po dvaceti letech bylo krásné. Stejný případ je lanškrounský Big Band. Záměrem pro letošní koncepci Šlitrova jara tedy bylo přivést sem ty, kteří tady pamatují úplné začátky."


Vedle již dvou jmenovaných potěšily přátele a příznivce Jiřího Šlitra a Semaforu ještě X-Tet Rychnov nad Kněžnou i Sax Frappé Hradec Králové.
„Dalším bonbónkem letošního ročníku je kapela Swing Sextet Náchod, jež přiváží vynikajícího hosta černého Američana Lee Andrewa Davisona, který zpívá gospely, spirituály, swingové melodie. Jeho vystoupení bude vyvrcholením dvacátého ročníku," podotkl během „swing meetingu" Jan Tydlitát.


Swing, jazz 30. a 40. let nebo úplně moderní, spirituály, tradicionály, ale třeba také Uherský tanec od Brahmse v jazzové úpravě zněly v sobotu z pódia, a to, že se náležitě „dostaly až pod kůži" posluchačů, bylo poznat i po skončení odpolední části, kdy si mnozí z nich notovali skladby dokonce i venku na chodníku při cestě na večeři.


Unikátní výstava je zpestřením


Velmi zajímavou nadstavbou Šlitrova jara se stala výstava Filmový plakát a fotografie ze sbírky Filmového muzea Milana Wolfa Praha, která byla zahájena v Muzeu Orlických hor v Rychnově a až do 7. července je na ní možné vidět filmové fotografie, plakáty a filmařskou techniku.


Dvacátý ročník skončil. Dejme na úplný závěr závěr ještě slovo Dagmar Zemánkové, sbormistryni X-tetu Rychnov nad Kněžnou, která na otázku Rychnovského deníku, proč má ráda hudbu Jiřího Šlitra, odpověděla: „Právě pro její lehkost a správný přístup k životu. Texty jsou úžasné, i když někdy pesimistické, ale opravdu vyprávějí o tom, co život přináší. Nejsou tam jen pozitivní stránky a to se mně velice líbí."