Rady na horyDo terénu nevyrážet sám, ale minimálně ve dvou.
Brát si s sebou mobilní telefon s uloženým číslem horské služby dané oblasti nebo jednotným nouzovým číslem 1210.
Svou trasu konzultovat s člověk znalým místních podmínek.
Při jízdě na kole používat helmu a další chrániče.
Nepodceňovat rychlost změny počasí.
Nepřeceňovat vlastní síly.
Nezapomenout si potřebné léky.

U obou vážných případů se jednalo o vícečetná poranění cyklistů, která si způsobili při sjezdu z horského hřebene. Právě kolaři zaměstnávají během léta horskou službu nejvíce. K jejich úrazovosti většinou přispívá více faktorů. Jedním z nejpodstatnějších je charakter a stav horských cest.

„Stačí trocha nepozornosti a člověk může najet na výmol nebo se smeknout po písku. Mnohdy také neodhadne prudkost zatáčky," řekl dále šéf orlickohorských záchranářů.

K dalším příčinám patří špatný technický stav bicyklu, přecenění vlastních sil nebo nevěnování se řízení. Pozitivní zprávou ale je, že používání ochranných přileb se pomalu stává samozřejmostí i u dospělých cyklistů.

„Je jasné, že helma není všemocná, ale určitě dokáže hodně zmírnit následky pádu. Investice do ní se rozhodně vyplatí," říká šestadvacetiletý Petr, který na výlety do hor vyráží pravidelně.

Josef Šifra mu dává za pravdu. „Děti nosí helmy takřka stoprocentně, dospělí pak ve většině případů. Je ale zajímavé, že muži je nosí častěji než ženy, které snad mají pocit, že jim helma nesluší," doložil.

Cyklisté však mohou nebezpečí eliminovat i jinak. Před svým výletem se například mohou informovat na některé ze stanic horské služby na charakter zvolené trasy. Záchranáři jsou totiž s horským terénem obeznámeni velice dobře.

Není to však jediná rada, kterou má náčelník horské služby pro návštěvníky Orlických hor.

„Dosavadní průběh léta je dost podivný. Rozdíl teplot na slunci a ve stínu je značný. I pěší turisté by se tak před cestou měli připravit na rychlejší změny počasí," dodal Josef Šifra, podle jehož názoru může toto počasí stát i za tím, že v horských polohách jsou letos zmije vidět o něco více než v jiných letech.

To, že by se jejich stavy zvýšily, si ale náčelník horské služby nemyslí a poslední případ hadího uštknutí se podle jeho slov stal už před řadou let.

I malé je nebezpečné

Přestože je zmije plachý tvor, je zbytečné toto riziko podceňovat. Lidé, kteří mají nějaké zdravotní problémy nebo alergie, by si ale stejně tak měli dávat pozor třeba i na roje vos nebo sršňů. Opomenout nelze ani extrémní výskyt nakažených klíšťat na Rychnovsku.

Výhodu dnešní doby je používání mobilního telefonu. Pro všechny případy by si ale do něj člověk měl uložit telefonní číslo horské služby dané oblasti. Od prosince loňského roku je lidem navíc k dispozici jednotné nouzové číslo 1210.

Záchranáři ze stanic v Deštném, Říčkách a Čenkovicích drží své služby nepřetržitě. V nejexponovanějších časech jsou navíc k zastižení i na svých stanovištích na Velké Deštné a na Pěticestí.

Ti deštenští se pak ještě před koncem tohoto roku přestěhují do nové budovy, která již vyrostla jen pár metrů od té stávající. Dokončovací práce jdou zatím podle harmonogramu, takže v měsíci říjnu by se měla konat kolaudace. Další zimu tak budou záchranáři z Deštného zahajovat už v nových prostorách.