„Moje postava neumí vůbec lyžovat, ani jí moc nejde o to, aby se naučila. Jenom jsem padala. Dokonce jsem měla i dublérku. Padala za mě, narážela do sněhuláka, abych se nezranila. Zranění při natáčení by byl problém. Filmaři riskují, když vytáhnou štáb na hory. Snažila jsem se hrát, že neumím lyžovat, jak jsem jen mohla,“ přiblížila Anna Polívková svoji roli při sobotní exkluzivní předpremiéře v rámci Špindl SkiOpeningu ve Svatém Petru.

„Někteří kolegové jako Honza Révai, Anita Krausová a Kačka Klausová lyžují krásně, mají vycizelovaný styl. Já lyžuju asi tak, jako když paní starostová jde na hřebeny. Jsem vyloženě taková rekreační lyžařka,“ s úsměvem komentovala herečka vlastní lyžařské dovednosti a popsala příhodu z výcviku na základní škole. „Hrozně mně to nešlo. Říkali mi, že jsem marná, že se lyžovat nikdy nenaučím. Mámě volali, že to je se mnou zoufalý. Na konci výcviku byl závod a já byla druhá. Tak jsem se vzchopila! Když nade mnou někdo láme hůl, tak se vzepnu,“ řekla Anna Polívková.

Dnes už má k horám a lyžování vřelý vztah. „Akorát neumím plánovat a jezdit na dovolené, takže jsem byla ráda, že jsem si v rámci natáčení užila hory,“ přiznala. „Po delší době to byla pro mě velká role. Užila jsem si ji. Hezky jsme si padly do noty s Anitou Krausovou a Kačkou Klausovou, které jsou ve filmu moje sestry. Hned jsme se skamarádily a vídáme se i po natáčení. Všechno fungovalo a snad to bude hezký film, který udělá radost,“ dodala.

Natáčení se odehrálo v rychlém tempu. „Probíhalo velice efektivně, na celovečerní film bylo neobvykle krátké. Byli jsme všichni nastartovaní, aby se zbytečně neztrácely cenné minuty, také s ohledem na počasí na horách. Ale hory k nám byly milostivé, většinu natáčecích dní svítilo sluníčko. Největší hvězda na place bývá slunce, na které se vždy čeká, jestli vyjde nebo zajde,“ popsala filmování ve Špindlerově Mlýně představitelka hlavní role.

Vašut vzpomíná na bitky u lanovky

Špindl SkiOpening 2017, oficiální zahájení lyžařské sezony v krkonošském horském středisku.Marek Vašut, který si rovněž zahrál ve Špindlu, se přiznal k tomu, že lyžoval závodně. „Od osmi do sedmnácti let za pražský oddíl,“ prozradil Deníku a pokračoval: „Když se mi začaly líbit holky, tak šlo lyžování bokem. Lyžování ale pořád miluju a každý rok jsem minimálně deset dní na lyžích. Nejradši mířím do Itálie nebo Rakouska. Do Špindlu jezdím taky. Ráno se seberu, přijedu, zaparkuju, a tím, že už deset let nemám vlastní lyže, zajdu do půjčovny, a pak si krásně zajezdím,“ uvedl Marek Vašut.

Tím, že lyžoval odmalička, zažil ve Špindlerově Mlýně ještě jednosedačkovou lanovou dráhu ze Svatého Petra na Pláň. „To byly dřevní doby. Ale měly i své kouzlo. U předposledního sloupu na lanovce stával fotograf, podal vám na sedačku lístek, napsal jste si adresu a za dva týdny vám přišla černobílá fotografie. Dneska už se každý vyfotí sám,“ poznamenal známý herec. „Lidé si to dnes neumí představit. Na lanovku byla dvouapůlhodinová fronta, každou chvíli v ní vypukla bitka. Lidi se prali, protože mezi poctivci, kteří si chtěli vystát frontu, se našli jedinci, kteří předbíhali. Odehrávaly se nechutné scény. To mě ve druhé polovině osmdesátých let úplně znechutilo. Teď už je situace úplně jiná, servis v areálech se nesrovnatelně zvednul. Lyžování ve Špindlu je pěkné a fajn. České hory opět táhnou, úroveň se pomalu, ale jistě vyrovnává se zahraničím,“ řekl Marek Vašut. Ve filmové komedii Špindl si střihl malou roli na černé sjezdovce ve Svatém Petru. „Je marginální. Mám tam něco, čemu se říká medailonek. Ale vtipný. Takový záblesk,“ pousmál se.