Půlroční rekonstrukce probíhala v dílně trutnovského kameníka a restaurátora Petra Beneše v Horním Starém Městě a přiblížila jej původní podobě. Obnovu památníku významně dotovalo ministerstvo obrany. Pokrylo osmdesát procent nákladů. Mladobučtí využili dotačního programu na obnovu válečných hrobů a pomníků a pochvalovali si příkladnou spolupráci s ministerstvem. Nyní zažádají o zápis mezi kulturní památky. „Schvalovací proces půjde přes Národní památkový ústav, se kterým jsme konzultovali i restaurátorský záměr,“ upřesnila starostka Mladých Buků Lucie Potůčková.

Jedním ze zásadních úkolů rekonstrukce bylo odstranění přístavby, instalované k památníku v roce 1936. „Bylo to nevzhledné obložení, krabice, které jsme říkali autobusová zastávka, protože tak skutečně vypadalo,“ poznamenala starostka. „Chtěli jsme se vrátit k původní podobě od sochaře Emila Schwantnera, který postavil v pohraničí velké množství památníků první světové války, ale mnoho se jich nedochovalo. Jsme proto rádi, že jeden z nich máme v Mladých Bukách a podařilo se ho opravit. Jeden se ještě nachází na území Sklenářovic a ten se chystáme také rekonstruovat,“ doplnila Lucie Potůčková.

Z instalace repliky schwantnerovy sochy Tanec smrti v městském parku v Trutnově.
Tanec smrti je v trutnovském parku

Restaurátoři začali v březnu nejprve demontováním památníku, který naložili na jeřáb a odvezli do kamenické dílny v Horním Starém Městě. „Využili jsme při tom našeho speciálního lešení s pojezdem,“ uvedl Petr Beneš. Kameny očistili od mechu, cementu a malty. „Po rozebrání sochy jsme museli kameny speciální technologií odsolit. Původní pískovec se hodně drolil a bylo potřeba ho zpevnit organokřemičitany,“ popsal restaurátorské práce, které pokračovaly čištěním pamětní desky se jmény padlých vojáků během první světové války. „Bronzová vrstva desky byla narušená, proto jsme ji zakonzervovali, vyčistili, chemicky dodali bronz a zavoskovali,“ přiblížil restaurátor. Na pamětní desce figuruje bezmála 150 jmen. „Šlo o nesmírné množství padlých vojáků z Mladých Buků, Sklenářovic, Bystřice, Hertvíkovic a Kalné Vody. Pomník si tehdy financovali pozůstalí z velké míry sami,“ připomněl Petr Beneš, který restauroval Schwantnerova díla také v Radvanicích či Žacléři.

Významný sochař, který se přihlásil jako dobrovolník do první světové války, postavil na Trutnovsku v průběhu let 1921-1935 29 pomníků, věnovaných obětem. Šestnáct jich bylo zničeno.

Odhalení opraveného památníku v Mladých Bukách potěšilo místní obyvatele. „Moc pěkně ho opravili. Jen škoda, že to nebylo před dvaceti lety, teď už ten kopec nahoru nevyjdu,“ povídala s úsměvem Waltraud Zábranská, která má k pomníku silné osobní pojítko. „Když mně padl otec ve válce, tak jsme u něj měli poslední rozloučení,“ prozradila. O osud pomníku se čile zajímala i komunita v německém Erfurtu, která se hlásí ke svým kořenům a vydává dokonce časopis s informacemi o dění na někdejším území Sudet v Krkonoších. „Jsou to vysídlení Němci. Hrozně moc se zajímají o dění v obci. Mají velkou radost a váží si toho, že se obnovují památky tam, kde žili,“ řekla Waltraud Zábranská.

Ilustrační foto
Ztracenou vodu Kuks stále hledá