Vše se stihlo a návštěvníci se nyní mohou těšit například  z exponátů, které byly donedávna určeny zrakům návštěv na Pražském hradě. To je případ dvou rozměrných krajinomaleb od poitalštěného německého malíře Philippa Hackerta, které dříve zdobily pracovnu kancléře republiky, či série barokních květinových zátiší.

Tak trochu pikantní je příběh obrazu spojeného s Františkem Hořčičkou. Přestože v souvislosti s pověstnými Rukopisy královédvorským a zelenohorským jsou jmenováni jako autoři Josef Linda a Václav Hanka, už méně se mluví o tom, že při jejich „výrobě" pomáhal právě Hořčička. Tento skvělý portrétista a obratný restaurátor působil jako správce colloredo-mansfeldské obrazárny.

V takzvané pracovně se nachází renesanční podobizna neznámého šlechtice, na jejíž zadní stranu desky i do malby samotné doplnil Hořčička nápisy, které vznik obrazu posunuly o více než sto let hlouběji do historie.

Reprezentační salon? Pěkný oříšek

„Přes tyto „vlastenecké" praktiky patřil Hořčička ke skvělým portrétistům. To jsme ocenili při řešení jídelny. Není tajemstvím, že Colloredo-Mansfeldové sloužili ve vysokých funkcích u vídeňského dvora. Proto na Opočně zřídili galerii členů rodu Habsburků, při reinstalaci jsme tento záměr respektovali. Do prostoru jídelny se tak dostaly i dva portréty císařů, jejichž autorem je právě František Hořčička," sděluje průvodce Milan Junek.

Při doplňování interiérů se v Opočně snažili především o to, aby nové exponáty nebyly umisťovány bez určité koncepce. Již reinstalace obrazáren v roce 2010 byla inspirována historickými fotografiemi.

Největší problém nastal při doplňování reprezentačního salónu. Díky konzolovým rokokovým stolkům, které se do Opočna vrátily rovněž z Prahy, získal salón na honosnosti, horší to bylo s obrazy.

„Nahradit tři rozměrné portréty z rodinné galerie rodu Colloredo-Mansfeld nebylo snadné. Situace byla nakonec vyřešena výrobou kopií rámů původních obrazů a samotné portréty byly nahrazeny brokátovými poli. Vzhledem k tomu, že salón je dílem francouzských řemeslníků a je inspirován rokokem, zvolili jsme napodobeninu francouzské textilie z období kolem roku 1750," přiblížil co největší snahu o dodržení „ducha" místností Milan Junek, zároveň zmínil další raritu. Ta se pro změnu nachází v obrazárně. Jedná se o malbu zpodobňující ohňostroj, což je vzhledem ke stáří obrazu (počátek 18. století) námět rozhodně nezvyklý.

Nyní jsou na zámku v plném proudu přípravy na Hradozámeckou noc. Ta se uskuteční již posledního srpna a to nejen na zámku v Opočně, ale také v Častolovicích a v Potštejně.

Dana Marková