JAN BROŽ
* 4. 10. 1942
Náchod

Pustit se do režírování Strakonického dudáka jsem chtěl už snad před čtyřiceti lety. Nějak to ve mě pomalu zrálo, až vloni nastal ten správný čas. Zkoušení začalo už v dubnu a musím říct, že to bylo náročné. Ale my jsme skvělá parta lidí, s nimiž se mi vždycky dobře pracuje. Paradoxně mě to bavilo mnohem víc, než hra, kde je na jevišti pět lidí. Určitě si vždycky vzpomenu na chvíli, kdy jsme sháněli dudy. To byl ten největší problém. Nedařilo se nám a už jsme mysleli, že budeme muset hru odložit. Dokonce jsem volal Pavlu Štíglovi, známému režisérovi na Barrandov. Ani tam je neměli. Smál se a říkal, že kdybych potřeboval tank, že mi ho hned půjčí. Nakonec jsme je sehnali na ZUŠ v Domažlicích. Byly strašně ztrouchnivělé, všechno z nich padalo, ale máme 
u nás v Kostelci šikovné umělecké řezbářství, tak nám je obnovili.