„No, konečně. Pořád se mluví jen o Broumovském klášteru, ale to, že je tu dalších několik významných kostelů, o tom se neví,“ kvituje zprávu starší žena a dál se věnuje čištění hrobu u vernéřovického kostelu. Právě ten je součástí krajiny, kterou od první čtvrtiny 18. století nechal kostely zvelebit tehdejší opat broumovského kláštera Otmar Zinke. A na pomoc si vzal tehdejší kapacity barokní architektury, otce a syna Dientzenhoferovy.

„V roce 2021 uplyne 270 let od smrti Kiliána Ignáce Dientzenhofera a v roce 2022 300 let od smrti jeho otce Kryštofa Dientzenhofera. Prohlášení kulturních památek za národní kulturní památky právě v roce 2021 tak bude důstojným připomenutím tvorby obou barokních mistrů,“ stojí ve vládním materiálu, který je v současné době v mezirezortním připomínkovém řízení.

Broumovská skupina kostelů

Jedná se o unikátní barokní stavby v okolí Broumova. Vznikly v období 1700 - 1738, kdy byl opatem broumovského kláštera Otmar Zinke. Architekty tohoto ojedinělého souboru byli významní stavitelé českého baroka Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové.

Kostel svatého Jiří a svatého Martina – Martínkovice
kostel sv. Michaela – Vernéřovice
kostel sv. Jakuba Většího – Ruprechtice
kostel Všech svatých – Heřmánkovice
kostel sv. Barbory – Otovice
kostel sv. Prokopa - Bezděkov
kostel sv. Anny – Vižnov
kostel sv. Markéty - Šonov
kostel svaté Máří Magdalény – Božanově
kostel sv. Václava - Broumov

Do skupiny kostelů bývá řazena i poutní kaple Panny Marie Sněžné na Hvězděv Hlavňově

„Pokud půjde vše podle plánu, tak počítáme, že materiál bude vládě předložen k projednání a schválení ještě v tomto roce,“ informovala mluvčí ministerstva Petra Hrušková.

Zápis na tento seznam ocenil i děkan broumovské farnosti Martin Lanži. Podle něj je každý kostel unikátní originál, který stavitelé zakomponovali do krajiny Broumovska.

Ne všechny jsou však ve stavu, který by jim, coby kulturní památce náležel. „Od roku 2007 se do kostelů investovalo asi 100 milionů korun. Ale to je jen asi pětina z částky, kterou by kostely na záchranu potřebovaly,“ nechal se slyšet Martin Lanži. Dle jeho mínění jsou nyní finance nejvíce potřeba právě na sakrální stavbu ve Vižnově, Otovicích a Heřmánkovicích. „A pokud se skutečně celá věc dotáhne do konce, tak by se na tyto opravy peníze sháněli lépe. A také by to prospělo cestovnímu ruchu. Když je někde kulturní památka, tak se o tom všude mluví a lidé ji chtějí vidět.“

To si myslí i Jakub Děd ze společnosti Omnium. Ta se věnuje záchraně a obnově zničených, ohrožených nebo nevyužívaných památek. „Pokud se tak stane a opravdu ty kostely budu konečně prohlášeny za národní kulturní památku, tak je to dobře nejen pro ně, ale i pro samotné Broumovsko. To by se tak stalo ještě větším lákadlem a cílem turistů,“ míní Jakub Děd.

Podle něj je ještě u kulturních památek výhoda, že se u nich snižuje podíl vlastníka, v tomto případě církve, na opravu a zvyšuje to šanci, že se dostanou lépe k finančním prostředkům. Například z grantů.