Nová přeložka, na kterou čekal Jičín dlouhých patnáct let, bude dlouhá 3,5 kilometru. Na začátku i na konci bude mít kruhové objezdy. Součástí stavby jsou dva podchody a nadjezd přes stávající silnici III/2861.

Stavba pokračuje podle plánu, ovšem v polovině září musí řidiči počítat s uzavírkou silnice z Valdic na Studeňany. Vozovku překlene budovaný nadjezd.

„Při pokládání nosníků musíme komunikaci uzavřít, a to do konce října,“ počítá s omezením stavbyvedoucí Daniel Jerie.

Silnice bude neprůjezdná v obou směrech pro osobní i nákladní dopravu. Řidiče vyvede objížďka směrem na Soběraz a Radim. Kraj přislíbil při vypsání zakázky, že objízdné trasy předem opraví.

„Nebezpečné krajnice jsou zpevněny,“ potvrzuje starosta Soběraze Antonín Hrabec.

Začátkem listopadu silničáři práce ukončí, aby se na místo vrátili v dubnu 2020.

Stavební lokalita se stala také středem zájmu archeologů. Na nálezy byla bohatá oblast mezi silnicemi na Valdice a Studeňany. Tady byly objeveny zahloubené nálezy, datované do staršího úseku pozdní doby kamenné. „Jeden z objektů interpretujeme jako studnu,“ popisuje „úlovky“ archeolog Radek Novák a dodává: „Nálezy konzervujeme, lepíme, nyní ošetřujeme putnu na vodu z pozdní doby kamenné.“

U Valdického rybníka pak odborníci odhalili sídliště Keltů z doby laténské z druhého a třetího století před Kristem. „To je pro nás opravdu vzácný nález, především stopy sloupových a kůlových domů,“ říká Novák.

Takto interpretuje i zahloubené nálezy do podloží. Kulové a sloupové jámy, které tvořily půdorysy staveb, naznačují sýpku a části domů.

Návrší za kartouzskou věznicí pak skrývalo skupinu hrobů z pozdní doby kamenné. Radek Novák podotýká, že kosti byly dochovány ve špatném stavu, někdy zbyly jen malé fragmenty, ovšem u některých bylo možné určit anatomii. V současnosti jsou v rukou specializovaného antropologa. Hroby datuje do pozdní doby kamenné, z toho jeden do mladšího úseku ke kultuře se šňůrovou keramikou.

Výbava hrobů byla poměrně chudá, obsahovaly pazourkové šipky a čepele, v jednom případě kamennou sekerku.

Kromě hrobů se v tomto úseku nalézaly sídlištní objekty ze staršího úseku pozdní doby kamenné. „Celkem lze říci, že počtem nálezů nešlo o bohaté území. Význam je ovšem důležitý pro pochopení osídlení Jičínska se zvláštním zřetelem na dobu laténskou,“ shrnul výzkum Radek Novák.