Už to vypadá, že si z nás naši páni parlamentáři skutečně dělají legraci. Tak dlouhá léta se holedbali, že konečně zruší  svou doživotní imunitu, která nemá v západní Evropě obdoby, až se jim tomu „naštěstí" opět  podařilo zabránit.

A to i „zásluhou" východočeských zákonodárců. Z našich devíti senátorů jich byli pro pouze čtyři, ostatní byli buď proti, zdrželi se, nebo na hlasování vůbec nepřišli.

Jestli to senátoři měli tak spočítané, aby to o dva hlasy nevyšlo, či zda šlo jen o souhru okolností, se nedozvíme.

„Co k tomu říct… Tak rozsáhlá imunita není snad nikde v Evropě. Dokonce i prezidentovi ji senátoři nedávno omezili. Ale sami sobě si rybník nevypustí," okomentoval to politolog Jan Outlý z pražské Metropolitní univerzity, který přednáší také na hradecké univerzitě.

Ve sněmovně přitom v únoru prošel návrh takřka jednomyslně, z východočeských poslanců se nikdo nezdržel ani nebyl proti. Senát si ale postavil hlavu, ze zástupců našeho regionu zvedli ruku pro jen Miroslav Antl (ČSSD) a tři lidovečtí senátoři Petr Pithart, Václav Koukal a Petr Šilar. Na fiasku zákona se podílela především skutečnost, že zákonodárci si asi pletou Senát se Sokolem. Při hlasování totiž chyběla bezmála polovina senátorů, vesměs zastánců předlohy. Podle ní měli být zákonodárci chráněni jen po dobu mandátu.

Hlasovali proti

Vladimír Dryml, Vrchlabí, ČSSD:
Jde o další populistický návrh, imunita zákonodárce chrání před šikanou vládní moci. Tak vysvětlil svůj odmítavý postoj ke zrušení doživotní imunity zákonodárců  šéf vrchlabské nemocnice a kontroverzní osobnost východočeské sociální demokracie Vladimír Dryml. Patřil mezi vůbec nejhorlivější odpůrce novely a její zamítnutí pokládá za vítězství zdravého rozumu. „Staneme se lovnou zvěří. Kriminalizovat politiky dostane v Česku zelenou," prohlásil v rozpravě.

Odmítl však, že by ve svém postoji byl veden obavou o vlastní kůži. Mezi straníky totiž není příliš oblíbený, obviňuje je z řady machinací a čile podává trestní oznámení na všechny strany. Naposledy na pardubického hejtmana Radko Martínka, svého spolustraníka, a to kvůli údajnému ovlivňování evropských dotací. Pokud by se prokázalo, že neměl pravdu, mohl by mít co do činění s křivým nařčením.

Dryml má podle svých slov jen obavu z vyřizování politických účtů po skončení mandátu. „Je to o tom, že nemám důvěru v naši justici, hlavně v tu východočeskou," dodal Dryml.

Pavel Trpák, Trutnov, ČSSD:
Osobní motivy se oproti Drymlovi zdají být zcela vyloučeny u senátora Pavla Trpáka. Sám před soudem vloni jako obviněný stál, Senát ho kvůli vyšetřování v roce 2009 zbavil imunity na základě jeho vlastní žádosti. Na což je pyšný.

Trpákovy argumenty, proč hlasoval proti, jsou spíše principiální: Rozsáhlou imunitu by nechal jako pojistku demokracie. „Je třeba nechat poslancům a senátorům prostor na práci. Aby při ní nemuseli riskovat, že někomu šlápnou na kuří oko a ti se pak budou mstít poté, co dotyčnému skončí mandát. Takové riziko je u zákonodárců velmi vysoké," říká Trpák.

A odmítá i argumenty, že čeští zákonodárci požívají jedné z největších ochran v západních zemích. „To není pravda, v řadě demokratických zemí je imunita poslanců podobně rozsáhlá," tvrdí.  Když však měl uvést nějaký příklad, na žádný si nevzpomněl. „Mohl bych jmenovat jednu zemi za druhou, ale nechci tady používat konkrétní státy, to může být zavádějící."

Za co byl Trpák vloni vlastně souzen? Čelil podezření, že jako porodník pochybil u porodu v trutnovské nemocnici; chlapec krátce poté zemřel. Krajský soud v Hradci Králové jej ale loni v prosinci zprostil obžaloby. Předtím okresní soud Trpákovi opakovaně uložil podmíněný trest.

Zdržel se hlasování

Petr Pakosta, Náchod, nezávislý:
Ani ryba, ani rak. Svůj postoj vysvětluje senátor, který v lednu vystoupil z ODS, podobně jako  Trpák. „Dnes se zdá, že je imunita zbytečně rozsáhlá, ale v době kvasu, jakým byl třeba rok 1948, zabraňuje komplotům státní zlovůle vůči nepohodlné opozici ve snaze ovládnout parlament," tvrdí. A proč tedy rovnou nezvedl ruku proti  novele a jen se při hlasování o imunitě zdržel hlasování? „O zbytečném, populistickém a hloupém zákonu jsem prostě nechtěl hlasovat," dodal Pakosta.

Chyběli při hlasování

Josef Táborský, Jičín, ČSSD:
Na otázku, proč se hlasování nezúčastnil stejně jako dalších 17 senátorů ČSSD (právě ti chyběli nejvíc), Táborský tvrdil, že měl jednání na ministerstvu financí. Zařizoval tady prý záležitosti pro Královéhradecký kraj, kde je  prvním náměstkem hejtmana pro ekonomiku. Táborský toho má skutečně dost, vedle toho ještě dělá zastupitele v Kopidlně. „Jednání na ministerstvu bylo domluvené měsíc dopředu. Přeložit by asi šlo, ale myslel jsem,  že se stihnu do hlasování vrátit," omlouval se v pátek.

Miluše Horská, Pardubice, nezávislá:
Senátorka za KDU-ČSL u hlasování také nebyla, společně s dalšími kolegy těsně před ním  odjela na dopředu nasmlouvané slavnostní zahájení festivalu animovaného filmu v Teplicích. Teď se dušuje, že kdyby hlasovala, zvedla by ruku pro omezení imunity. Stejně jako Táborský… „Jako členka senátní mediální komise mám bohužel i jiné povinnosti. A domnívala jsem se, že hlasování dopadne dobře i bez mé účasti. Skončilo to k překvapení všech, jsme z toho jak opaření," říká.

Nekonečný příběh

Přehled některých pokusů o omezení imunity:

4. února 1998 – Sněmovna nepodpořila další projednávání novel zákonů, jejichž cílem bylo omezit poslaneckou a senátorskou imunitu. Novely předložili  poslanci napříč stranami.
17. července 1998 – Senát neschválil vlastní návrh omezující trestní imunitu zákonodárců.
16. října 1998 – Ve sněmovně neprošel další podobný návrh.
10. listopadu 1999 – Další neschválený  pokus.
5. února 2002 – Sněmovna schválila senátní novelu zákona o přestupcích, podle které si poslanci a senátoři mohou zvolit, že budou trestáni za své dopravní a jiné přestupky tak jako ostatní občané. Mohou ovšem také požádat o projednání přestupku parlamentní imunitní výbory.
15. prosince 2004 – Sněmovna neschválila zrušení doživotní imunity poslanců a senátorů.
28. ledna 2005 – Tentokrát podobnou novelu nechválil Senát.
9. května 2006 – Pár týdnů před volbami sněmovna schválila omezení imunity poslanců a senátorů. Imunita se měla vztahovat jen na dobu výkonu mandátu. V listopadu 2006 Senát nejtěsnější většinou hlasů tento návrh zamítl a začal projednávat vlastní, přísnější variantu . Ta by omezila imunitu zákonodárců jen na projevy v Parlamentu. Návrh neprošel ve sněmovně.
21. července 2010 – Vláda navrhla omezení imunity jen na dobu výkonu mandátu. Sněmovna to v prosinci neschválila kvůli nesouhlasu ČSSD. Ta požadovala zachování přestupkové imunity.
21. září 2011 – Začíná jepičí život nyní zamítnuté předlohy.

Čtenáři Deníku: Zklamali všichni

Fiasko už takřka jistého zrušení doživotní imunity zákonodárců vyvolalo na internetových stránkách Deníku rozhořčené ohlasy čtenářů.

„Jen opravdu hlupák by si mohl myslet, že klesnou až na úroveň obyčejných občanů a zruší si imunitu," napsal do diskuze čtenář s nickem Čert. „Je plno živočichů státem chráněné nebo hájené např. prase divoké, jelen parohatý, poslanec obecný," přidal se ironicky pisatel Josef Majer. Čtenáři především zkritizovali laxnost senátorů ČSSD, těch totiž při hlasování chybělo nejvíc. „Jsou placeni za účast při jednání Senátu a ne za kšefty dojednávané v této době. Výmluvy na ODS (její senátoři byli většinou proti zrušení imunity – pozn. red.) jsou bohapustým alibismem. Žádný politik totiž o ztrátu imunity nestojí," napsal pisatel, jenž se podepsal jako Historik. „Sobotko, tohle byl gól do vlastní branky. Nemáte se čím chlubit. Fandil jsem vám, ale tohle… Teď už opravdu nemá cenu chodit k volbám, není koho volit," přisvědčil další.