Obec ji nechce nechat padnout na kolena poté, co v srpnu vyhořela a nový majitel putoval do vazební věznice. Má obavy z toho, že skončí na dlouho za mřížemi a nebude mít možnost realizovat plánované stavební práce, nutné k obnově zámku po rozsáhlém srpnovém požáru.

„Jako krajní řešení bych si to uměl představit a myslím, že by zastupitelstvo mohlo být pro,“ řekl Pavel Mrázek. Podle něj si obec nemůže dovolit koupit zámek za komerční cenu. „Za maximální hranici považuji cenu do patnácti milionů korun. Na ně bychom si museli vzít úvěr. Pomoct by mohla i sbírka, kterou by vypsala obec. Opravy kvůli záchraně a obnově zámku bychom museli financovat z dotačních titulů,“ upřesnil. Za nejvhodnější záměr k případnému využití označil sociálně zdravotnickou oblast.

SPOLEČENSKÉ CENTRUM S KINEM
Je to reakce na aktuální situaci, kdy vyplavalo na povrch, že nový majitel vyhořelého maršovského zámku Vladimír Racek sedí ve vazební věznici. Už od března. Podle policejních zdrojů čelí obvinění, že byl členem žhářské partičky, která podpálila autobazar v Humpolci a má prsty v loňském požáru krkonošského zámku.

Stejně jako ostatním členům žhářského gangu, které kriminalisté zadrželi, mu hrozí osm až patnáct let vězení. Racek je navíc v podmínce kvůli trestu za machinace v humpolecké textilce. Ve vězení si odseděl dva roky ze čtyř a půl (původní trest byl dokonce na šest let). V roce 2015 byl propuštěn na čtyřletou podmínku.

Maršovský zámek koupil před koncem loňského roku za 10 milionů korun od ruského podnikatele Sergeje Majzuse, který objekt nevyužíval k žádným účelům. Kupní smlouva zahrnovala závazek okamžitých oprav po požáru. Racek do nich investoval údajně kolem dvou milionů a zakryl vyhořelou střechu. Klíčové bylo zajistit vyhořelý zámek před zimou, což splnil. Další prostředky vydal za projektové studie a statické posudky.

„Měl plány a strategii na rozvoj areálu. Chtěl z něj udělat rekreačně společenské centrum. Pracovali jsme na 3D studii funkčního využití. Určitě nehodlal zámek zbourat a udělat z něj apartmánový dům. Uvažoval o obnově kina, měl v úmyslu zachovat nejcennější historické partie,“ objasnil trutnovský projektant Jan Chaloupský, který zpracovával technické zajištění objektu před zimou.

Zámek v Horním Maršově na snímcích z 30. 8. 2018, jedenáct dní po požáru.

ŽÁDAL O NEPLACENÍ DANĚ
První krok, který nový majitel udělal vůči radnici, byla žádost o osvobození z daně z nemovitosti na pět let. Vysvětloval ji požárem, k němuž došlo v době, kdy ještě nebyl majitelem. Se žádostí nepochodil. „To nebyl nejšťastnější začátek,“ poznamenal starosta Pavel Mrázek.

Vlastníkem nemovitosti je firma Zámek Horní Maršov, založená těsně před koupí zámku s vkladem 12 tisíc korun. Jejími jednatelkami jsou Rackovy dcery. Eventuální odkup by v případě Rackova odsouzení řešila obec s nimi. Veškeré záležitosti ohledně zámku, jeho opravy, plány, projektové studie zařizoval jejich otec. „Na něm to všechno stálo. V momentě, kdy nám měl představit svoje záměry, komunikace skončila. Na telefonáty a maily přestal odpovídat. Teď už víme, že to bylo kvůli tomu, že ho v březnu zadržela policie,“ konstatoval starosta. „Momentálně jsme na mrtvém bodě. Musíme počkat, jak bude postupovat vyšetřování a soud, a jaké přijde rozhodnutí. Snad k tomu dojde brzy,“ uvedl.

KOUPIL BUDOVU PIVOVARU
Vladimír Racek měl v Horním Maršově velkolepé plány. Vedle zámku koupil na přelomu loňského a letošního roku také sousední budovu někdejšího pivovaru. Koupil ji od majitelů trutnovského pivovaru Krakonoš, společnosti Krakonoš spol. s.r.o. „Ano, je to správná informace,“ potvrdil Karel Janko starší, dlouholetý ředitel trutnovského pivovaru a jednatel firmy. „K ceně se ale nebudu vyjadřovat,“ odpověděl na dotaz, za kolik budovu prodali.

„Pan Racek plánoval oba objekty propojit a vytvořit něco na způsob lázeňského areálu, který bude sloužit veřejnosti. Rozhodně mi nepřišlo, že by jeho záměry byly spekulativní. Měl také pražského architekta, který pracoval na studiích objektů a jejich využití,“ prozradil trutnovský projektant Jan Chaloupský.

Nový majitel chtěl udělat ze zámku rekreačně společenské centrum. Co konkrétně plánoval vytvořit z historické budovy zaniklého pivovaru, není jasné. „Byl jsem se jednou podívat uvnitř na patnáct minut. Rekonstrukce by byla možná, ale bylo by nutné do ní hodně investovat. Na jaře jsme měli začít připravovat studii. Vzhledem k současným okolnostem k tomu nedošlo,“ přiblížil Chaloupský.

Historická budova zaniklého pivovaru v Horním Maršově.

POSTAVILI ZÁMEK I PIVOVAR
„Budova pivovaru v Horním Maršově nám patřila asi třicet let. Prováděli jsme nejnutnější údržbu a opravy, ale žádný konkrétní záměr jsme s ní neměli a neprováděli,“ řekl Deníku Karel Janko. Prázdná budova má opravenou střechu a nové krovy. V minulosti se tam pěstovaly žampiony.

Pivovar vznikl kolem roku 1800 zásluhou Jana Bertholda Schaffgotsche a Alfonse Aichelburga, kteří postavili maršovský zámek. Syn hraběte Alfonse, hrabě Berthold Aichelburg, rozšířil areál pivovaru o hotel Pivovarský dvůr, ke kterému v roce 1855 přistavěl velký sál pro divadelní představení a koncerty. Místo se stalo kulturním centrem oblasti. Vrcholnou éru zažil pivovar za éry Czernin-Morzinů v roce 1908, kdy roční produkce piva dosáhla 5300 hektolitrů. V roce 1926 koupil pivovar i s hotelem měšťanský pivovar v Trutnově, který za dva roky vaření piva ukončil a v Horním Maršově zůstala jen stáčírna. V roce 1942 hotel a část pivovaru vyhořely. Zbytek památky od té doby chátrá.