Jenomže teď je vyvedli z omylu ekonomové. Pokud část teenagerů přestala kouřit, má to podle nich mnohem prozaičtější vysvětlení: mladí lidé jsou zkrátka víc než na tabáku závislí na sociálních sítích.

„Většina teenagerů dnes visí na displejích svých telefonů. Potřebují k životu wi-fi. Tu ale většinou najdou jen v uzavřených místnostech, kde se kouřit nesmí. A tak si nezapálí,“ říká Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz, které se nedávno podílelo i na studii, jak zmírnit škodlivé dopady tabáku na českou populaci.

U mladých lidí, kteří si musejí vybrat mezi dvěma závislostmi, zkrátka podle něj nad tabákem vyhrají technologie.

Vyšší spotřební daně

InfografikaStát by si měl podle něj podobných věcí všímat. Jedině tak se mu podaří počty kuřáků snižovat. A s nimi i škodlivé dopady jejich chování. Podle posledních propočtů už totiž tyto škody šplhají nad 33 miliard korun za rok.

„Vedení jednotlivých resortů by měla vzít data, kterých máme opravdu dost, a sestavit podle nich seznam kroků, jak cílit na různé věkové a společenské skupiny. Na každou bude zřejmě platit něco jiného,“ vysvětluje Rod.

Třeba nízkopříjmové skupiny může odradit vyšší spotřební daň z tabáku. „Cigarety ale musí být drahé ve všech svých formách, jinak se lidé jen přesunou od klasických cigaret k levnějšími řezanému tabáku. Obojí přitom přináší spotřebiteli stejnou újmu,“ říká Rod. Obavy, že se tím posílí černý trh, jsou podle něj liché. Četné analýzy je nepotvrdily.