Na jedné lodi. Hradec s Pardubicemi oživují myšlenku splavnění Labe

Uvaziště, kotviště, zdymadla. Ráz okolí Labe by se mohl za pár let změnit. Hradecká i Pardubická radnice chce oživit vizi, kterou měli již jejich předchůdci za císařpána Františka Josefa I. Za jeho panování se chtěla obě města spojit vodní cestou. Současný projekt však nepočítá s velkolepou představou předků, kteří chtěli tok Labe využít k plavbě nákladních lodí. Podle představitelů obou měst by se mělo jednat o rekreační plavbu. „Není to špatná myšlenka. Za mě by splavnění dostalo zelenou. Stačí se podívat do Holandska, Velké Británie či k nám na Baťův kanál, kde již taková doprava existuje,“ řekl náměstek hradeckého primátora Jiří Bláha s dodatkem, že splavnění Labe je zakotveno i v programovém prohlášení současné koalice. Myšlenku splavnění Labe podporuje i vedení Pardubic. „I mně se ta myšlenka zamlouvá. V budoucnu chceme otevřít diskuzi nejen s hradeckou radnicí, ale i se Státní plavební správou. Pokud by se plavba držela ve formátu rekreační plavby, tak by to oběma městům prospělo,“ nechal se slyšet pardubický primátor Martin Charvát, který by byl rád, aby se na participaci projektu podílela nejenom obě města, ale i kraje, potažmo stát. Podle informací Deníku mělo ke schůzce dojít na konci dubna, ale kvůli nesouladu v diářích byla přesunuta na podzim letošního roku. „Ano, tato trojstranná jednání se skutečně chystají. Když půjde vše podle plánu, sejdeme se v září či říjnu a probereme možnosti, jak obě města spojit vodní cestou,“ doplnil informace náměstek hradeckého primátora.

Dělníci se vrací na most ve Smiřicích

Odkaz předků

První vlaštovkou budoucího spojení obou rivalů je kladné stanovisko k vybudování zdymadla v Hradci Králové. O něj se zasadil architekt Pavel Zadrobílek, jež se dle svých slov dostal k otázce splavnění Labe jako slepý k houslím. „Na vizi našich předků jsem narazil v souvislosti s tvorbou územního plánu hradecké zóny Aldis. Tehdy jsem si uvědomil, že takové oživení je pro celou zónu zcela stěžejní. Budovy a partery jsou totiž jen hardwarem. Software je život a pohyb. A ten může velmi dobře zajistit i řeka. Díky svým skromným cestám po Evropě vím, že toto spojení funguje,“ uvedl architekt Pavel Zadrobílek, který se z okna svého ateliéru dívá na vodní elektrárnu Hučák. A právě tento hradecký architektonický skvost již v minulosti připravovali naši předci na budoucí splavnění řeky. „Dodnes je to krásně vidět. Náplavka totiž nekončí ostrou pravoúhlou hranou, ale zkosením, které mělo sloužit jako vjezd do plánovaného zdymadla,“ dodal Pavel Zadrobílek. Ten oslovil Státní plavební správu s dotazem, zda by se zde dala plavební komora vybudovat. A podle ní to možné je. „Projekt by samozřejmě vznikal ve spolupráci s orgány památkové péče“ dodal architekt. Kromě Hučáku by plavební komora musela vzniknout i na jezu u Vysoké nad Labem. „Nejsou to však nepřekonatelné problémy. Podle mých informací by jedna taková komora vyšla v řádu desítek milionů korun. A to není tak velká překážka,“ míní architekt, který by se také připojil k myšlence využít tok pouze pro rekreační účely. „Určitě by se zde naplavily žádné velké parníky. Umím si představit lodě typu Královna Eliška, či plavbu na malých elektrických lodích. A to s ohledem na charakter toku. Tedy pokud možno bez zásahů do okolní krásné přírody“ dodal Pavel Zadrobílek s tím, že ve spojení s právě budovanou cyklostezkou by celý projekt zvedl turistickou atraktivitu obou krajských měst a vyvolal rozvoj dalších souvisejících služeb.

Pomůže Hradec Pardubicím s dopravou?