Nedávno jste se vrátila ze semináře věnovaného rizikům spojeným s migrační vlnou. Co bylo jeho podstatou?
Seminář v Praze pořádal Institut pro doškolování lékařů a farmaceutů. Musíme se připravit na to, že věci se budou odehrávat jinak, než jsme byli zvyklí.

Co tím myslíte?
Tak například chřipka má při svém šíření určité zákonitosti, cestu světem má nastavenou. Zpravidla se objeví nový kmen v Číně a než se rozšíří do dalších částí světa, je většinou dost času na přípravu aktuální očkovací látky na míru.
Pohyb migrantů nám může situaci zkomplikovat. Bude těžší se na to připravit.

Můžete dát příklad dalších onemocnění, která by nám mohla hrozit?
Vedle chřipky jsou to průjmová onemocnění, svrab, návratná horečka a respirační infekce. Navíc to můžou být kmeny, na které u nás nejsme nachystaní, a lékaři některé nemoci ani nemusejí rozpoznat.
Musíme počítat s tím, že i když jsme měli třeba ve spalničkách skvělou situaci, může se zhoršit, i když je proočkovanost vysoká.

Očkování by nás mělo ochránit, nebo ne?
Očkování je základ, který nám celý svět záviděl. Doufáme, že i rodičům bojujícím proti očkování dojde, že je důležité, aby naše společnost byla proočkovaná. Jde o kolektivní imunitu, a to není nic socialistického, ale mezinárodní termín. Všichni vědí, že pokud se u určitých chorob nedosáhne určitého procenta proočkovanosti, tak se nám ty nemoci v populaci šířit budou. Když budou ve třídách neočkované děti, mikrobi si tam zařádí.

Přijímá už Česká republika nějaká preventivní opatření?
Už od objevení eboly se kvůli vysoce nebezpečným nákazám zavedly takzvané pohotovosti, například na letištích.
U nás sloužíme týdenní pohotovosti. V každém okrese slouží vždy týden jeden epidemiolog, což znamená mít mobil u sebe i v posteli a mít připravený kontejner se speciální kombinézou, dýchacím přístrojem a tak dále. Všichni jsme prošli cvičením v Těchoníně. V případě potřeby musíme být do třiceti minut na pracovišti. Z celé výbavy jsou často nejdůležitější papíry, už při jejich vyplňování je možné zjistit, že riziko neexistuje, a potom je na epidemiologovi, aby rozhodl.

Dá se říct, ze kterých zemí k nám přichází největší riziko?
Mikrobi nerespektují hranice a nákaze přenášené respirační cestou je to také jedno. Říct, že odněkud toho bylo víc, nelze. Hodně se mluví o Sýrii, ale je to i tím, že odtamtud utíká nejvíc lidí a mají nejhorší a nejdelší cestu. Ti, kdo přicházejí nyní, jsou ti nejnuznější. Nejdřív šli bohatší, nyní se přivážejí ti, co dali vše, co měli, jsou na cestě dlouho a jsou unavení. Nejsou to ti mladí silní muži, jsou to ty mámy s dětmi, zubožené, vyhladovělé, vyčerpané…

Jaké konkrétní problémy jsou v zemích, kam uprchlíci míří?
V Rakousku a Nizozemsku byly zaznamenány případy břišního tyfu. V Rakousku byly i případy úplavice, což je vysoce nakažlivé onemocnění podobně jako žloutenka přenášené špinavýma rukama. Zdroj nákazy je přitom nezajištěný. Nemocní jsou anonymní, opustili nemocnici, neví se, kde jsou, míří zřejmě do Německa. U žadatelů o azyl Norsko zaznamenalo výskyt případů sezonní chřipky s tím, že s příchodem zimního počasí se zdravotní stav bude zhoršovat, zejména u těch, kteří pobývají v dočasných přístřešcích.
Pravděpodobnost propuknutí přenosných chorob, jako je meningokoková meningitida, respirační infekce, průjmy, svrab nebo návratná horečka, se zvyšuje se špatnou hygienickou situací, přeplněností táborů…

Jak s nemocemi Evropa bojuje?
Státy, které na to mají, zahájily vakcinační kampaně v uprchlických zařízeních proti chřipce, spalničkám, planým neštovicím. Některé země nabízejí očkování proti dětské obrně, černému kašli.

Čelila už někdy v minulosti naše země něčemu podobnému?
I dříve se cestovalo, obchodovalo, lidé vždy chodili za lepším. Nešlo to ale tak rychle.
Doktor Polanecký, nestor epidemiologie, na semináři prohlásil, že je předvečer stěhování národů. Do deseti až dvaceti let podle něj nebude Evropa schopná identifikace, nebude žádný jasný identifikační znak Evropana, smyjí se, promíchají. Pokud tomu chceme zabránit, musíme zabránit vzniku ghet, migranty musíme začlenit, aby se oni přizpůsobili nám.

To jste nekončili příliš optimisticky…
To ne, snad to ale můžeme odlehčit doporučením Světové zdravotnické organizace. Abychom byli schopni odhalovat onemocnění a bránit se jim, musíme se pokoušet získat cestovní anamnézu, ale také: mýt si ruce, nemiliskovat se s každým a nesmrkat si do rukávů!