VYBRAT REGION
Zavřít mapu

„Moje rodina se snaží žít v zeleni“

Opočno – Les známe všichni. Většina z nás tam chodí na houby, borůvky nebo jen tak relaxovat, málokdo o lesích ale ví tolik, co MARIÁN SLODIČÁK, jehož vědecké a praktické poznatky i mnohaleté zkušenosti významně přispívají k jejich záchraně a „zdraví". Pojďme tedy s Mariánem Slodičákem na procházku po lese i jeho životem a seznamme se s další zajímavou osobností rychnovského regionu.

12.10.2013
SDÍLEJ:

LES JE PRO NĚJ VŠÍM. Mariána Slodičáka (na snímku druhý zleva) lesařina přímo uchvátila. Přestože se narodil na Slovensku už více než padesát let žije v Čechách a příroda Orlických hor je mu blízká. Foto: Archiv M. Slodičáka

Sám jste mě v telefonu upozornil na zvláštnost vašeho jména. Z čeho je odvozeno?
S tím jsem si také lámal hlavu. Naše rodina má kořeny na východním Slovensku, kde jsou dva osobité regiony. Jeden je Spiš (za Popradem směrem na jihovýchod) – odtud pocházel otec. A druhý, to je guralská skupina, což je kmen, který žije z obou stran (polské i slovenské) na pomezí Tater a má velice zvláštní jazyk, znějící jako polština, ale polština to není, je to guralština. Jsou to takoví zemití lidé a odtud pocházela matka. Proto jsem si myslel, že je to nějaký typ slovenského příjmení, ale nebyl. Až teprve, když jsem se naučil trochu polsky, tak jsem zjistil, že Poláci mají slovo slodiči jako sladkosti nebo cukrovinky, a vyrozuměl jsem, že tomu nemůže být jinak, než že některý z mých předků z otcovy strany musel pocházet z Polska.

Kde jste se tedy narodil?
Narodil jsem se na jižním Slovensku v Rožňavě. Odtud ale nepřímo pocházím jen narozením - když mně bylo devět let, tak jsme se přestěhovali na Šumavu, takže jsem už 53 let v Čechách.

Co vás zaválo do našeho kraje?
Po vysoké škole jsem chtěl zpátky k lesařině a téma, které jsem si vybral, bylo pěstování lesa – v tom širším okruhu pěstebního výzkumu, protože to je královna lesnických disciplín, která přetavuje dílčí poznatky z jednotlivých disciplín ve finální produkty a ty jsou předávány k praktickému použití. Oblast pěstování lesa dělají v naší republice jenom v Opočně, kde je výzkumný ústav, resp. stanice, která vznikla v roce mého narození, tedy 1951, a tak mě to po škole zcela přirozeně zatáhlo sem. Tady jsem se setkal s kolegy z Prahy, jižních Čech, Ostravy, kteří přišli stejným procesem za něčím, co chtěli a mohli dělat pouze tady v Opočně. Opočno je tím vlastně jedinečné, minimálně v republikovém významu a my jsme udělali vše pro to, aby vešlo v povědomí i v evropském kontextu. Jsme vlastně Mekka pěstitelů.

Co se vám na vaší práci líbí a co vůbec ne?
Co se mi nelíbí, je děsivá byrokracie, která je s touto prací dnes spojená. Odhaduji, že čtvrtinu až třetinu pracovní doby spolyká výkaznictví, přípravy projektů. Je pravda, že na lidi musí být přísnost, ale ta je v naší branži nevídaná.

Kdysi jsem řešil projekt pro Lesy ČR, které na něj daly prostředky, požadovaly naprosto specifické výstupy a o zbytek se nestaraly. To byl pro mě ten správný ráj, jak by měl výzkum fungovat – tzn. řekněte nám přesně, co chcete, a my vám to za vaše peníze dodáme.

Co se mi nejvíc líbilo a proč jsem do té branže šel, je to, že v ní nemáte horní laťku. Záleží jen na vás, jak porostete, co budete dělat. Umožňuje neuvěřitelný osobní rozvoj, ale je na vás, jak tyto možnosti - tzn. znalost jazyků, expanzi do evropských nebo světových poměrů, získávání kvalitních projektů - využijete.

To druhé, co se mi líbilo v minulosti a co přetrvalo dodnes, je to, že se jedná o práci od lopaty až po přednášku v cizím jazyce na univerzitě, případně publikaci v prestižním časopise nebo knize. Vykopete vlastnoručně sondu, běháte po lese, sbíráte data, pak data zpracováváte a nakonec vše zarámujete do širších souvislostí a předáte jako nový poznatek lidem k použití. Vaše myšlenka je k použití pro celý svět a to je krásné. Máte smysl života - přidáte svoji kapku k rostoucí hoře poznatků.

Jak si z vašeho pohledu stojí lesy v Orlických horách?
To je komplikovaná otázka. V pozdním středověku zde byly s rozvojem hutí a skláren původní lesy kompletně vytěženy. V 16. – 17. století neexistovaly žádné poznatky z genetiky, a když lesy koupily šlechtické rody, tak se je pokoušely zalesnit a to jakkoliv, nejraději smrkem. Až o hodně později se přišlo na to, že se rostliny z nížin nepřizpůsobí podmínkám, které jim nevyhovují, že v nich nikdy neudělají optimum produkce, budou citlivé na jakékoliv drobné ekologické vlivy, které je budou ničit.

Imisní kalamita v souvislosti s uvedením Chvaletic a Opatovic do provozu značně poškodila Orlické hory už za 10 let. To, co např. v Krušných horách s přirozenější druhovou skladbou trvalo 30 let, bylo v Orlických horách hotovo za 10 let. Kdyby nedošlo k odsíření, tak jsme zde měli holiny, které by nebyly zalesnitelné. To se týká i dalších oblastí. K tomu se navíc přidaly i výkyvy klimatu, jako jsou pozdní mrazy nebo extrémní sucha v posledních letech.

Nedávno jsem jela na kole po hřebech a četla upozornění, že jsou tamní lesy obnovovány z fondů EU. Co všechno je třeba ještě udělat k jejich ozdravění?
Navštívil jsem tu oblast s exkurzí německých lesníků, kterou jsme na Rychnovsku pořádali. Lesnický výzkum ale tyto věci neřídí. Naše role spočívá v získávání podkladů pro doporučení, jak v těch lesích dobře hospodařit s minimálním dopadem na prostředí, třeba i způsobem výhodným z ekonomického hlediska. Je zcela legitimní, že noví majitelé chtějí mít produkční les, ale dle mého soukromého názoru, tomu tak ještě nějakou dobu nebude. Když jednou dojde ke zničení smrkových kultur, tak to není samo sebou - emise totiž zničí nejen jehličí a listy, ale také naruší půdní prostředí. To se velmi dlouho a těžko, i draze napravuje. Jedním ze způsobů nápravy je změnit druhovou skladbu, alespoň přechodně, ve prospěch tzv. melioračních dřevin a smrk nejlepší meliorační dřevinou není. Z mého pohledu je to odvážný projekt, zaslouží podporu, ale osobně si dovolím být trochu skeptický.

Jak tedy našim lesům pomoci?
S naším týmem jsme zpracovali generel pro nejohroženější oblast republiky, tj. Krušné hory, kde jsou udělány dobré koncepty druhových skladeb v závislosti na stavu lesa a stavu kyselých depozic. Z mého pohledu to bude dlouhý proces - je třeba jít přes přípravné dřeviny, kdy bude ztráta na produkci. Je otázka, zda můžeme chtít, aby si současný vlastník, kterému jsme (stát) předali poškozený les, hradil ztrátu sám. Nebyli jsme schopni snížit emise, tak je třeba tuto ztrátu nahradit. Na druhé straně je les zvláštní druh majetku, což víme všichni, kteří tam chodíme na procházky a na houby nebo jezdíme na kole. Kromě dřeva les produkuje – čistí a zvlhčuje atmosféru, má protipovodňové, protierozní a další funkce, které přesahují rámec soukromého vlastnictví. Myslím si, že by kulturní společnost měla najít prostředky na to, aby se lesy daly do pořádku.

Jsou lesy v našich horách něčím výjimečné?
Já je vidím výjimečné tzv. vrcholovým fenoménem.  Ve směru převládajících větrů se tady najednou po Polabské nížině zvedá pohoří. Takže to, co je zde v 1100 m, tak na Šumavě je v 1500-1600 m. Proto se nedá pracovat s pojmem nadmořská výška – je tu velmi nepříznivé počasí i klimatické faktory zejména v hřebenových partiích. Od zhruba od 800 m jsou zóny, kde se právě díky stoupavým vlhkým proudům na stromy věší námraza. V zimě člověk žasne, že to stromy dokážou ustát. Některé se částečně lámou a tím se velmi znehodnocuje dřevo, které je jedinou komoditou, z níž lesní hospodářství žije. Nejsme schopni najít vhodná kritéria, jak změřit ostatní funkce lesa, které jdou tím pádem mimo trh a nelze je zpeněžit. Výjimečné jsou tedy fenoménem, který způsobuje extrémní klimatické poměry a podmínky ve vrcholových partiích a ztěžuje veškerou práci lesníků. To na ostatních horách v takovém měřítku nevidíte.

Já chodím do lesa odpočívat, jak relaxuje člověk, který má les v „popisu práce"?
Já jsem se vždycky v lese dobře cítil, na houby také chodím. Ale je pravda, že jsem se zavřel do mého malého ráje, který jsem si sám vytvořil. Odpočívám při sběru jablek, švestek, při sekání zahrady a štípání dříví.

Máte na pozemku nějakou vzácnou dřevinu?
Jde o to, co to je vzácná dřevina. Moje zahrada je tak trošku park a asi nejzajímavější a nejvzácnější je listnáč gingo. Zajímavé jsou i jedle obrovské, které skutečně mají potenciál vyrůst do 60 – 70 m. Zahrada by měla reflektovat kulturní prostředí, ve kterém je, takže tu sice roste jedle obrovská a smrk pichlavý, ale základ výsadby jsou habry a množství domácích okrasných křovin a pochopitelně ovocné stromy a keře.

Co se vám ve vaší práci podařilo?
Kdykoliv dojde na hodnocení či rekapitulaci, a člověk po šedesátce na to má právo, tak si skutečně myslím, že vrcholem bylo zhruba tříleté období, v němž jsme řešili již zmiňovaný projekt Krušných hor. Kniha z toho byl už jen bonbónek na dortu. V rámci projektu byla minimální byrokracie, mohl jsem dělat, co jsem uznal za vhodné. Takže se mi podařilo sestavit třicetičlenný tým odborníků z celé republiky, byli tam i zahraniční specialisté, s nimiž jsem potřeboval spolupracovat. Vše jsem řídil sám, zadavatele zajímal pouze výsledný efekt a mě zajímalo to, kde seženu nejlepší lidi. Získal jsem velké množství pracovních přátel, a výsledkem všeho byl kompilát, který považuji za vrchol naší činnosti.

Před dvěma lety jsem také převzal funkci editora časopisu, který se dříve jmenoval Lesnictví, dnes Journal of Forest Science a vychází kompletně v angličtině. Díky tomu mám možnost poznat široký okruh autorů. Celý proces je nastaven tak, že nám jsou do redakce posílány články, a my vybíráme vhodné oponenty s tím, že jeden z nich musí být z ciziny. Na základě posudků musí autoři reagovat, své rukopisy upravit a já potom schvaluji obsah do tisku. Vycházíme dvanáctkrát do roka a v každém čísle je zhruba pět článků. Ke spolupráci oslovuji odborníky i při neformálních setkáních v rámci konferencí. Podařilo se nám časopis integrovat do evropských poměrů.

Z toho vyplývá, že rád přijímáte zodpovědnost.
To je to nejlepší, co vás může v životě potkat, ale to už se teď moc nestává. Hodně věcí řídí pravidla, která nastavily grantové agentury, což není dobře. Administrativa je obrovská, ale na stále více projektů se rozděluje čím dál méně peněz - situace ve výzkumu není dobrá. Vloni jsme půl roku ztratili přípravou projektů, které ale neprošly nad limit financovatelnosti. My jsme i našli firmy, které se chtěly spolupodílet na financování, přesto jsme neuspěli. To způsobilo, že jsem trochu zatrpkl. Mám ale skvělé následovníky - preferuji, aby mladí lidé, kteří jsou rozjetí, dostali podporu, proto trochu ustupuji do pozadí. Přesto chci být dál nápomocný zkušenostmi, myšlenkami, i tím, že mám spoustu pracovních kontaktů. Léta jsem zasedal ve státních zkušebních komisích na brněnské a pražské fakultě, takže celou střední generaci odborníků znám i díky jejich praxi, kterou procházeli v Opočně. To se pak daleko snáze jedná a v té chvíli je využití autority na místě.

Co vám nejvíce vadí?
Že jsme nevytvořili takovou společnost, v níž by se dokázali zaměstnat mladí lidé. Vadí mi ohromné množství nezaměstnaných absolventů škol. Kde mají mladí lidé získat pracovní návyky a nabýt pocitu, že začali růst? Pocit, že dělám něco, co někdo chce, ten je nenahraditelný a nedá se zaplatit žádnými penězi. To lidem odpíráme. Všechny moje dcery našly díky tomu bohužel uplatnění až v Anglii. Na jedné straně je určitě dobře, že mladí získají zkušenosti, ale na druhé straně o mnoho přicházíme.

Je něco, čím se v životě řídíte?Jako Slovák jsem dostal základy katolické výchovy, ale praktikujícím katolíkem jsem nebyl. Zůstala mi ovšem jedna věc. Velmi si cením dědictví křesťanství, které, velice zjednodušeně řečeno, vidím v desateru. To je, ať chceme nebo ne, jakousi normou, která nám říká, tohle jsi udělal špatně, případně dobře. Desatero nebo křesťanská pravidla mohou nastavit i jakési zrcadlo. Vůbec si ale nemyslím, že kvůli tomu je třeba chodit do kostela nebo být organizovaný v nějaké církvi. Líbí se mi i filozofie - co je dobré, na to přijdu sám, jak to zpívá i Wabi Daněk ve své písničce. Myslím si, že etika buď v člověku je, nebo není.

Máte kromě lesa nějaké další koníčky?
Tím, že jsem lesák, tak patřím k těm šťastlivcům, kteří dokázali pracovat v oboru, který je zároveň jejich koníčkem. Odmalička se mi líbily stromy a do dneška se mi líbí. Díky sedavému zaměstnání, pak relaxuji při štípání dřeva, sám připravuju palivo. Moje rodina se snaží žít v zeleni, což je vidět kolem dokola – dřevostavby, bílé omítky, topení v krbu nebo v kamnech, sadařina, vlastní produkce např. rajčat.

Z větších a zásadnějších koníčků je to hudba, kterou jsem měl vždy rád a když chci prožít krásný večer, tak jedeme na koncert Filharmonie v Hradci Králové. Zážitky jsou to vždy velmi povznášející.

VIZITKA

Doc. RNDr. Marián Slodičák, CSc.

nar. 1951

ženatý, příští rok oslaví 40. výročí svatby

(zřejmě nade mnou opravdu stála ruka Páně, protože i po 40 letech mám partnerku, k níž cítím úctu a obdiv)

vychoval tři dcery

Dana Ehlová

Autor: Redakce

12.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Obchod - Obchod Prodavač, prodejce 19 000 Kč Prodavači potravinářského zboží Zástupce/kyně vedoucí prodejny. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 19000 kč, mzda max. 20000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Kontakt telefonicky PO - PÁ od 7:00 do 18:00 hod. nebo osobně na pracovišti., - místo výkonu práce na prodejně Novák Maso-Uzeniny v prostorech Penny Marketu, - Nabízené výhody:, - lázně, firemní oblečení, poukázky na prací prostředek, zvýhodněný tarif O2, slevové poukázky na odběr zboží.. Pracoviště: Novák maso - uzeniny s.r.o. - prodejna, Smetanova, č.p. 1607, 516 01 Rychnov nad Kněžnou. Informace: David Andrle, +420 725 130 921. Doprava a logistika - Doprava a logistika Dispečer 35 000 Kč Dopravní dispečeři Vedoucí dispečinku pozemní dopravy. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 35000 kč, mzda max. 65000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Nutná dispečerská praxe, předpokládá se pozice vedoucího dispečinku, který řídí tým., , - PP na dobu neurčitou, - Požadujeme: chuť pracovat, energičnost, loajálnost, komunikační dovednosti, 1 rok praxe v oboru podmínkou, jazykové znalosti v podobě AJ, NJ výhodou. , , Umíme nabídnout zajímavé-nadprůměrné podmínky i pro člověka s praxí včetně kariérního růstu., - Nabízíme: nadstandartní platové ohodnocení, práce ve velmi pěkném prostředí, možnost dalšího manažerského růstu. , - Benefity: příspěvek na stravování, 13. plat, 14. plat, firemní akce a večírky, věrnostní prémie, jazykové kurzy, dovolená navíc, permanentka na volnočasové aktivity., Každý rok navyšujeme základní mzdu. Prémie za docházku. Stravenky. Penzijní a životní spoření. Slevové karty. Finanční odměna za jubileum. Slevové karty., - V případě zájmu své životopisy zasílejte na e-mail: personalistika@logex.cz.. Pracoviště: Logex logistics s.r.o. - provozovna, Husovo náměstí, č.p. 83, 517 54 Vamberk. Informace: Václav Maťátko, +420 734 362 892. Bankovnictví a finanční služby - Bankovnictví a finanční služby Ostatní úředníci 21 000 Kč Přepážkoví konzultanti v peněžnictví Klientský/á pracovník/ice. Požadované vzdělání: úsv. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 21000 kč, mzda max. 25000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Kontakt zasláním životopisu na e-mail mhajdari@csob.cz., Požadujeme:, - SŠ s maturitou, vhodné i pro absolventy, - komunikativnost, proklientský přístup, obchodní dovednosti, - ochota učit se nové věci, - čistý trestní a insolvenční rejstřík, - znalost AJ výhodou , Náplň práce:, - práce s klienty na pobočce banky - vytváření vztahu s klienty a péče o ně , - práce s produkty banky - otevírání běžných účtů, pomoc s kreditními kartami, el. bankovnictvím, zajišťování hypoték, úvěrů, investic, pojištění atd. , - nabízení produktů a služeb banky dle potřeb klienta, Nabízíme:, - práci na HPP, měsíční mzdu s bonusovou službou, - příjemné pracovní prostředí mezinárodní prosperující společnosti, - vzdělání, školení na vysoké úrovni, možnost kariérního růstu, - 25 dnů dovolené a 3 dny zdravotního volna, - příspěvky na životní a penzijní připojištění, příspěvek na stravenky, - flexiPassy - poukázky na volný čas, zvýhodněné produkty ČSOB, telefon + výhodný tarif.. Pracoviště: Československá obchodní banka, a.s., pobočka, Palackého, č.p. 47, 516 01 Rychnov nad Kněžnou. Informace: Markéta Hajdari, +420 730 529 577. Gastronomie - Gastronomie Kuchař/pizzař 30 000 Kč Kuchaři (kromě šéfkuchařů) Kuchař/ka. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Turnusové služby, úvazek: . Mzda min. 30000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Kontakt telefonicky nebo zasláním životopisu na e-mail hotel-zdobnice@seznam.cz, - SOU v oboru kuchař, - praxe v oboru min. 1 rok, - možnost ubytování (turnusové služby), - zdravotní průkaz.. Pracoviště: Hotel zdobnice s.r.o., 516 01 Rychnov nad Kněžnou. Informace: Zuzana Turková, +420 607 714 270.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Videosouhrn 18.–19. srpna 2018

Až na vrcholky hor se 165 kily na zádech a neckyáda na suchu: videa víkendu

Požár zámku v Horním Maršově.
AKTUALIZOVÁNO
51

Barokní zámek v Horním Maršově pohltily plameny, střecha i věž jsou zničené

Rekord pokořen! Horský nosič ze Slovenska vynesl na Sněžku 165,5 kilogramu

Pec pod Sněžkou – Slovenský horský nosič Vladimír Hižnay donesl na nejvyšší tuzemskou horu rekordních 165,5 kilogramu. Extrémní vynáška nákladu, kterou překonal dosavadní historické maximum, mu přitom trvala pouhé 2 hodiny a 29 minut.

Koncem týdne se ochladí, pak se znovu vrátí letní teploty

Nadprůměrně teplé počasí vydrží minimálně do konce srpna a zřejmě i v první polovině září. Koncem příštího týdne se sice ochladí na dvacet až 25 stupňů Celsia, do konce letních prázdnin ale teploty znovu porostou. Už ale asi nepřekročí tropickou třicítku jako v uplynulých týdnech. 

Surovec s kočárkem a 17 ukradených kol za měsíc: prohlédněte si videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pátek 17. srpna 2018.

Záchrana zpod kyvadla a 160 netopýrů v ložnici: prohlédněte si videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve čtvrtek 16. srpna 2018.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT