Jeden ze seminářů na vlčí téma se konal v úterý v Martínkovicích, kde zástupci chovatelů, myslivců a ekologů hovořili také o škodách a rizikách, které přítomnost vlka doprovází.

Ze Středoevropského institutu ekologie zvěře dorazil do Martínkovic Miroslav Vodňanský, který uznal, že vlk je fascinující zvíře. „Je neuvěřitelně plastický, umí se přizpůsobit životu v různorodém prostředí - od polopouští až po polární kraje,“ vyzdvihl vlčí schopnosti, které tohoto predátora zachránily od vyhubení.

Podle jeho slov žije v současné době v Evropě střízlivým odhadem 45 až 50 tisíc vlků. „Vlk v žádném případě není ohroženým druhem. Není důvod pro jeho přímou ochranu, protože se dynamicky šíří,“ poukazuje na zhruba třetinový roční přírůstek takřka nedotknutelného predátora. V českých lesích se mu podle statistických údajů daří ale ještě výrazně lépe. Náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský na mezinárodní konferenci SCHOK v Koutech uvedl, že na našem území se vyskytuje 10 smeček, pět párů a neurčený počet jedinců. Ve srovnání s čísly z předchozího roku stoupl počet vlků za rok o 300 až 400 procent.

Vlci jsou aktuálně chráněni tzv. Směrnicí o stanovištích a Bernskou úmluvou z roku 1979. Očekávání některých, že by stát dovolil počty vlků regulovat, nemohou být podle Vodňanského naplněna. I když… „Jedinou možností je změna Bernské úmluvy. Je potřeba vytvářet politický tlak na zákonodárce,“ poradil Miroslav Vodňanský těm, kteří chtějí, aby byl vlk vyjmut z kategorie přísně chráněných druhů. Tam už nepatří podle Mezinárodního svazu ochrany přírody, který ho zařadil do kategorie málo dotčených druhů, u nichž jsou jen velmi malé nebo žádné obavy z vyhynutí.

Obrana proti vlkům? Ovce zavřené v hale

O své zkušenosti s vlky, která ohrozila existenci jejich ovčí farmy, mluvili i manželé Menčíkovi ze Šonova u Broumova, kteří na problémy s touto šelmou poukazují už od roku 2016. Těm do jejich stáda zasáhli vlci na přelomu května a června takovým způsobem, že uvažovali o konci své činnosti. „Vlci nám sice zabili jen tři ovce, ale vlivem prožitého stresu nám zvířata odcházela pod rukama a stálo nás to 70 bahnic v nejvyšší produkci mléka,“ říká Monika Menčíková, že přišli prakticky o polovinu stáda, a přemýšleli co dál. „Uvažovali jsme i o prodeji farmy. Cítila jsem se jak pes zahnaný do kouta a neviděla jiné východisko. Po mnoha rodinných sezeních jsme se rozhodli, že budeme pokračovat. Prodali jsme část pozemků, objednali ovce ve Francii a budeme v chovu a zpracování ovčího mléka pokračovat – ale jiným způsobem,“ zmiňuje Menčíková, že okolnosti je dohnaly koupit halu v Broumově, kde ovce budou ustájeny. „Vůbec mě to netěší, že už se nebudou pást na těch krásných zelených loukách, ale opravdu nevidím jiný způsob, jak dál pokračovat,“ dodala farmářka.

Na účinnou ochranu stáda před vlkem se dívá skepticky i její manžel. „Žádná ohrada vlka nezastaví. Jediná ohrada, která ho umí zastavit, je v Praze v Troji, a takovou tady asi postavit nemůžeme, protože bychom tu všichni byli jak ve Valdicích,“ sáhl k příměru v podobě zoologické zahrady a vězeňského plotu. S nedůvěrou se dívá i na nabídku Operačního programu Životní prostředí, která nabízí proplacení až 100 procent nákladů na stavbu ohradníků či nákup pasteveckých psů. „My jsme si spočítali, že když oplotíme areál, který máme, tak to vyjde zhruba na 3,5 milionu korun. Má cenu takhle vyhazovat státní peníze, když účinnost té ohrady bude tak 50 nebo 60 procent? Je potřeba, aby se nad tím někdo zamyslel,“ dodal Vladimír Menčík.

Jiří Řezník