Měření, které prováděli správci hor tento týden, ukázalo, že plocha mapy je 160 čtverečných metrů a rozměry jsou přibližně deset metrů na výšku a šestnáct metrů na šířku.

Vrstva sněhu je asi 20 centimetrů silná

„V nejhlubším místě může být mocnost sněhu kolem půl metru, ale na většině plochy jej už není víc než dvacet centimetrů. Za dobu, co sněhové pole sledujeme, letos vydrželo nadprůměrně dlouho," poznamenal mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

To potvrdil botanik Josef Harčarik: „Pravidelná měření provádíme už třináctou sezonu. Nejdéle sníh vydržel v roce 2005, když roztál až ve třetí srpnové dekádě," uvedl odborník, který lokalitu pravidelně  sleduje.

Sněhové pole na jižním svahu Studniční hory mapu bývalého Československa téměř věrně kopíruje. A nejen ji. „Jak pole odtává, ztrácí postupně tvar nejprve Československa s Podkarpatskou Rusí, posléze odtává Slovensko a nakonec zůstávají střední Čechy," přiblížil Radek Drahný.

Mapa je vidět z vlaku, pěšky tam nedojdete

Pohled  fascinuje turisty, fotografy i návštěvníky, kteří do Krkonoš přijíždějí. „Před třemi týdny byla mapa krásně vidět i z vlaku při cestě od Hradce Králové. Úplně zářila do dálky," popsal dojmy Pavel Kovář.

Právě turisté si charakteristického tvaru všimli a začali mu přezdívat Mapa republiky.

Místo má nevšední modulaci terénu a větrné proudění, díky němuž se zde ukládají obrovská množství sněhu. „Protože se však nachází v první zóně hor,  pěšky se tam turista nepodívá," uzavřel Radek Drahný.