Jenže, jak tu zástupci škol argumentovali, do školství příští rok půjde o jedenáct miliard korun méně než v letošním roce. Někteří ředitelé se tedy ptali, jak je to možné a proč se mnohem více podporuje soukromé a církevní školství než státní. Podle Ladislava Němce by se škol škrty neměly dotknout a nově vytvářené parametry budou platit pro všechny typy škol, ať již státní nebo soukromé a církevní.

Například v základních školách by mělo být v jedné třídě minimálně sedmnáct žáků, o středních školách se prý zatím rozhoduje. V některých školách již mají nyní potíže s tím, že jejich žáci šestou třídou přecházejí na víceletá gymnázia a jim pak děti v lavicích chybějí. Děti z obcí také v některých případech dojíždějí do škol ve městech. Hrozí jim tak zánik? „Pokud škola průměrného minimálního počtu žáků ve třídě nedosáhne, může dostat od svého zřizovatele výjimku k existenci. S tím je ovšem spojen závazek zřizovatele uhradit zvýšené výdaje na školu. To už platí dnes,“ odpovídal Ladislav Němec na dotazy. Jak dodal, o osudu každé školy se bude rozhodovat individuálně, zvláštní pozornost přitom bude ministerstvo podle něho věnovat malotřídkám v obcích. „Podle návrhu koncepce by malotřídky v obcích mohly bez problémů fungovat už při pěti žácích ve třídě,“ uvedl Ladislav Němec.

Jak se většina ředitelů shodla, hezky se tyto přípravy reformy poslouchají. Život a praxe ale ukazuje něco jiného. (pov)