Hrozbu vnímá i ředitelka agrární komory v Hradci Králové Jaroslava Nekvasilová. „O problémech farmářů víme, ale zatím nás o pomoc nikdo nežádal. Není to katastrofální, katastrofální to bude v únoru,“ předvídá vývoj Nekvasilová. Poukazuje i na problém bioplynek, kdy musí podniky nakrmit zeleným bioplynové stanice i skot. Upozorňuje, že zemědělci, kterým se pícniny neurodily, mohou žádat ministerstvo zemědělství do 31. října o náhrady škody způsobené suchem. „Očekáváme, že ministerstvo uhradí i ztráty způsobené na polních plodinách, především obilovinách,“ dodává Nekvasilová.

„Je to zbytečně složité,“ reaguje ředitel soboteckého Agrochovu Karel Kerner nad vyplňováním formulářů. Podle něho půjde jen o popsané papíry, protože pokud není pojištěna veškerá úroda, dotace se markantně krátí. Náhrady by podle jeho vyjádření neměly dosáhnout ani deseti procent skutečných ztrát.

„Sklizeň pícnin byla podprůměrná, ale přežijeme. Zařídili jsme se,“ tvrdí Kerner. Přitom vojtěšky zde letos sklidili o čtyřicet procent méně, trvalých travních porostů o padesát, kukuřice bylo o zhruba třicet procent méně.

„Není to tak dramatické jak se ze začátku zdálo. Měli jsme nějaké zásoby z loňského roku, do nové sklizně to snad ustojíme bez toho, abychom museli sahat na stavy dobytka,“ hodnotí vývoj Bohuslav Sedlák z Agrochovu Stará Paka.

Zdejší podnik se ale potýká s dalším problémem, a to nedostatkem vody. Do dvou chovů musí denně dodávat padesát kubíků, což se prodražuje. „Doufáme, že se náš zdroj oživí a že budeme čerpat z něho. Zvířata nemůžeme nechat žíznit.,“ konstatuje Sedlák.