Široký bulvár, spousta zeleně, haly pro letecký průmysl a nová věž letového provozu čnící nad severní tangentou. Takto smělou vizi rozvoje hradeckého letiště pro budoucí generace představil spoluautor územního plánu - architekt Patrik Kotas. Tvůrce hradeckého Terminálu hromadné dopravy svoji představu „vetknul“ do okolí budoucí severní tangenty, která by měla vést právě přes letiště. „Teď už zbývá jen jedna maličkost, tangentu postavit,“ uvedl architekt, jež se ve svém letištním názvosloví s širokým bulvárem odkazuje na odkaz Josefa Gočára a jeho široké ulice v centru Hradce Králové. A i když se prozatím jedná jen o studii, podle zástupců města právě tato vize „kopíruje“ zájem výstavby kolem budoucí severní tangenty s jejíž stavbou se počítá v roce 2027. „Výhodou u severní tangenty je, že má za sebou zjišťovací řízení EIA,“ uvedl primátor Zdeněk Fink.

Nově zpracovaná studie, která stanoví v lokalitě bývalého hradeckého letiště rámcová pravidla pro její další rozvoj, se však může zatím bez severní tangenty obejít. „Je však z mnoha hledisek důležitá. A to hlavně s ohledem na nultou etapu, která nutně nenavazuj na severní tangentu, ale počítá s přípravou infrastruktury a koordinací se studií proveditelnosti,“ nechal se slyšet hlavní architekt města Petr Brůna.

Dálnice i železnice

Podle něj by tyto přípravné práce na bezletové části města mohly začít do několika let. „Jednáme s ŘSD, které v tuto chvíli projektuje studii severní tangenty. Chceme, aby přímo protínala tuto rozvojovou průmyslovou zónu, která by tím tak získala v podstatě dokonalé dopravní napojení,“ dodal primátor Zdeněk Fink. Vedle samotného letiště, na kterém mohou přistávat středně velká osobní i nákladní letadla, by plánovaná severní tangenta přímo napojila na dálniční síť. Záměr uspořádání území počítá i s možností vybudovat železniční vlečku. Zkapacitnění by se měla v budoucnu dočkat i spojnice směrem do centra města ulice Jana Černého v úseku mezi letištěm a zástavbou města.

„Ze strany podnikatelů je velký zájem na letišti investovat, bez schválené rozvojové studie tohoto území ale město dosud nemohlo své pozemky poskytnout pro jejich dlouhodobé záměry,“ dodala Romana Lišková. s tím, že díky studii může město s investory postupně jednat o projektech a pronájmech na desítky let, případně o prodeji některých vybraných pozemků.