Aby se nová dominanta Hradce Králové, křižovatka Koruna, stále leskla, bude muset město ročně sáhnout 
do pokladny pro 200 tisíc korun. Právě tolik finančních prostředků je podle prvotních odhadů radnice potřeba pro její celoroční údržbu. Největší položky údržbového rozpočtu padnou podle radnice na vodu a elektřinu.

„Zatím se jedná jen 
o pouhé teoretické odhady. Samotná křižovatka je 
v provozu jen krátce. Ale předpoklad je, že na celý rok to bude pravděpodobně částka převyšující 200 tisíc korun," informovala mluvčí hradeckého magistrátu Magdaléna Vlčková. Aby mohla z fontány uprostřed „bazénu" tryskat stále čistá voda a za pár dní tak nová křižovatka nepřipomínala svoji zelenou barvou olympijský bazén v Riu, tak bude podle radnice nutné tuto tekutinu nejenom kvůli odpařování doplňovat a dopouštět, ale také ji ošetřit chemicky.

„Budeme používat chemické přípravky změkčující vodu a zamezující vzniku řas," uvedla tisková mluvčí 
s dodatkem, že další peníze poputují na účet energetiků. A to za elektřinu zásobující osvětlení a provoz čerpadel. Podle Magdalény Vlčkové však nejsou uvažované náklady příliš vysoké. Například fontána na Urlichově náměstí ročně stojí 558 tisíc korun, provoz vodních prvků na Riegrově náměstí pak město přijde na dalších 296 tisíc korun.

Leštění Koruny přijde na 200 tisíc. Město křižovatku stále brání

Stodvacet osm zbytečných milionů korun. Tolik podle kritiků stála radnici nová dominanta Hradce Králové – kruhová křižovatka Koruna s fontánou uprostřed. Podle některých se nejedná o korunu královskou, ale trnovou.

POJMY A DOJMY

Město však oponuje tím, že si mnozí v případě samotné Koruny pletou pojmy s dojmy.

„Rekonstrukce samotného silničního uzlu (tedy křižovatky) včetně instalace trakčního vedení, fontány a osvětlení nestála částku, o níž se všude hovoří. To je celková hodnota díla, které zahrnovalo stavební práce na přibližně 25 tisících metrech čtverečních," uvedla tisková mluvčí hradeckého magistrátu Magdaléna Vlčková s tím, že se opravilo celé území od podjezdu až k Čedoku, které v sobě ve financích zahrnulo i stavební práce v sousedních ulicích, ale i: „a to zejména, práce 
v podzemí všude kolem. Práce na samotné křižovatce představují zhruba pětinu celkových nákladů," informovala mluvčí.

Pokud by se podle radnice stavěla jen křižovatka, trvalo by to dva až tři měsíce, ale nejvíce časově daly zabrat přeložky sítí. Stavbaři se tak podle magistrátu museli většinu času zabývat tím, co a jak pod zemí bezpečně a přesně přeložit a výsledek pro laika není vlastně po otevření Koruny nikterak viditelný.

CENA ODPOVÍDÁ

„Přibližně jedna třetina celkových nákladů tak padla na přeložky inženýrských sítí," doplnila informace mluvčí s dodatkem, že se 
v případě rekonstrukce Koruny jednalo o cenově nejvýhodnější nabídku soutěže. „Pokud měl jakýkoliv jiný potenciální zhotovitel pocit, že to celé zvládne levněji, mohl se přihlásit," dodala rezolutně mluvčí.