Například šunka stejné značky koupená v Rakousku měla 91 procent masa, v Česku jen 72 procent. Ta ale dostala u českých spotřebitelů přednost, protože rakouský výrobek se jim zdál až příliš dokonalý, takže mu nevěřili. Podobné to bylo i u jiných druhů potravin.

Buďme ale spravedliví. Tři roky starý průzkum německého ministerstva zemědělství uvádí, že Češi jsou ochotni si za kvalitnější potraviny připlatit a na potraviny kladou vyšší nároky. Každopádně rozdílná kvalita potravin u nás a v zahraničí Čechům vadí. Podle loňského průzkumu agentury Focus pro Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci dokonce 88 procentům českých spotřebitelů.

Současnou situaci považuje za nepřijatelnou i ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Odborníci se ovšem více méně shodují v tom, že pokusy jeho úřadu prosadit změny na celoevropské úrovni příliš nezabírají. „Ani ve spojení se zeměmi V4 nedokázal na půdě EU prosadit řešení dvojí kvality potravin, což bylo možné očekávat," uvedl agrární analytik Petr Havel.

Skeptický je v tomto ohledu i předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Předpokládá, že dvojí kvalitu bude muset Česko řešit jen na národní úrovni. Na druhou stranu oceňuje, jak se Jurečka zasazuje v propagaci českých potravin. „Nepamatuji ministra, který by byl v této oblasti takto aktivní," řekl.

Navíc Češi dostali za Jurečkova šéfování ministerstvu zemědělství lepší nástroje pro orientaci v kvalitě potravin. Třeba u všech druhů masa už musí být uvedena země původu.

Jak si ale ministerstvo vedlo v ostatních oblastech? „Splnili jsme vše, co bylo v koaliční smlouvě a v programovém prohlášení vlády, například ochrana půdy, opatření proti suchu, lepší hospodaření s vodou," pochválila svého šéfa mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Zejména malí sedláci s takovým hodnocením nesouhlasí. „Ministerstvu zemědělství a šéfovi tohoto resortu Marianu Jurečkovi se za poslední tři roky bohužel mnohem více věcí nepodařilo, než podařilo," míní mluvčí Asociace soukromého zemědělství Šárka Gorgoňová, podle níž ministerstvo stále upřednostňuje velké podniky před rodinnými farmami.

Splněno na 70%

Analytik Havel sice ocenil, že ministerstvo zvýšilo podporu chovaných zvířat, na druhou stranu se podle něho dosud nepodařilo snížit riziko eroze zemědělské půdy, což Jurečkův úřad považuje za prioritu. Vzrostly plochy osázené řepkou, ačkoliv ministerstvo hlásá, že by chtělo opak. „Dokázal pro resort získat víc peněz, které ale zatím výrazné pozitivní efekty nepřinesly a v některých případech působí dokonce kontraproduktivně," zhodnotil nakonec ministrovo působení Havel. (via)

Vážení čtenáři. Na sklonku funkčního období nynější vlády pro vás Deník připravil seriál 17 volebních auditů, které se zaměří na vybrané body z programu kabinetu Bohuslava Sobotky. Co se kabinetu povedlo a kde naopak v uplynulých čtyřech letech selhával? Připravili jsme pro vás shrnutí hlavních změn na celostátní úrovni, pohled z regionu a k tomu exkluzivní Panel Deníku, které okomentují jednotlivá témata. Volební audit vám přinášíme na stránkách Deníku vždy ve čtvrtek a budeme jej zveřejňovat až do konce června. Dnes jsme se zaměřili na vládní úkol podpory českého zemědělství a potravin.

Index Deníku pohledem republiky
Udělala vláda dost pro podporu výroby a prodeje domácích potravin?

Kvalita potravin, jejich cena a podpora výroby. Témata, která zajímají většinu obyvatel České republiky. Vláda ani kontrolní orgány v této oblasti nebyly v posledních čtyřech letech nečinné. Legislativním procesem prošel kontroverzní zákon o významné tržní síle, marketingově se podporují české potraviny, poměrně razantně kabinet vyjednává v Bruselu o sjednocení receptur výrobců potravin pro různé regiony Evropské unie, aby se již nestávalo, že kvalitnější produkty se prodávají především na západ od našich hranic. Přesto to podle výsledků průzkumu Deníku, který byl proveden v rámci seriálu Volební audit, vypadá, že své aktivity minimálně nedokáže občanům prodat.
Jen podle 21,9 % panelistů Deníku z celé ČR totiž udělala Sobotkova vláda dostatečná opatření pro podporu výroby a prodeje domácích potravin. O opaku jsou přesvědčeny skoro čtyři pětiny (78,9 %) respondentů! Na tuto otázku odpovídalo 735 lidí.